Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

petrov.gif

Facebook

Akademický bulletin

Akademický bulletin

Aktuality AV ČR

Propojují vědní odvětví, badatele i odborníky s veřejností. Do svých oborů navíc vnášejí nové prvky a podněty. Za svou práci nyní získali medaile za zásluhy zoolog Ivan Horáček, slavista a medievista Christian Lübke a archeolog Jan Mařík. Ocenění jim 21. ...
Azulen hojně využívá farmacie pro jeho zklidňující účinky. Vědce ale zajímá i kvůli neobvyklým vlastnostem – například jeho barva je modrá, ačkoli by taková být neměla. Další rébus spojený s azulenem nedávno rozluštil tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. ...
Spolupracovat na objevu, který mění dosavadní znalosti o dějinách lidstva, se nepoštěstí každému. Vitaliji Usykovi, který je spoluautorem nové přelomové studie publikované v časopise Nature, se to ale podařilo. ...
Rozvoj inovativní metody pro výuku dějepisu, transfer technologie kompaktní optické pinzety nebo vyvinutí modelu poskytování dat o klimatické změně. I tyto vědecké záměry podpoří druhé kolo Programu rozvoje aplikací a komercializace AV ČR, zkráceně PRAK. ...

2021

Prosinec 15. 12. 2021, vstup volný

Téma: Účel gombíků v živé kultuře Velké Moravy

Mgr. Šárka Krupičková, Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Velkomoravské gombíky, tedy kulovité plechové oděvní součásti nacházené jako součást hrobové výbavy především na elitních pohřebištích z 9. století, jsou předmětem živého zájmu archeologů již několik desetiletí. Tento zájem evokují na jedné straně díky svému mimořádně kvalitnímu umělecko-řemeslnému zpracování z drahých kovů, ale také svou kulturní výlučností a interpretační nejistotou, která je provází. Drtivá většina nálezů pochází z moravských pohřebišť a archeologie je jediným zdrojem informací o těchto artefaktech, které neznáme ani z písemných pramenů ani z dobové ikonografie. Nevíme tedy jednoznačně, odkud se gombíky na Velké Moravě vzaly, jak je jejich nositelé nazývali ani jakým způsobem je přesně používali. Dosavadní výsledky výzkumů charakterizovaly gombíky převážně jako artefakty představující svébytný projev hmotné kultury elit Velké Moravy, které mohly být užívány buď jako funkční spínadla nebo ozdobné závěsky. Lze ale tyto závěry zpřesnit? Jak se vyrovnat s nejednoznačnými exaktními doklady jejich praktické funkce? Jak vysvětlit fakt, že se statusové symboly nacházejí statisticky nejčastěji v hrobech malých děvčat? Mohly mít gombíky rovněž symbolický duchovní smysl? A říkají nám vůbec něco více o celé velkomoravské společnosti? Pokusím se odpovědět na tyto otázky s pomocí dat z více vědních oborů, zejména s využitím výsledků fyzické i kulturní antropologie a výrobně-materiálových analýz.

 

Listopad 24. 11. 2021, vstup volný

Téma: Velkomoravské elity z Mikulčic ve světle multidisciplinárního výzkumu

PhDr. Lumír Poláček, CSc., Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Slovanské hradiště v Mikulčicích a výsledky jeho dlouholetého archeologického výzkumu představují fenomén, který má zásadní význam pro poznání životního stylu a identity nejvyšších společenských vrstev Mojmírovské Moravy. Žádná jiná archeologická lokalita 9. století v severním okolí středního Dunaje neposkytuje takovou koncentraci dokladů moci, bohatství a křesťanské víry jako Mikulčice. Přednáška představí výsledky výzkumného projektu, na němž se podílely desítky odborníků z řad archeologů, historiků a antropologů a jehož hlavním výstupem je výpravná kniha Great Moravian Elites From Mikulčice.

 

Říjen 20. 10. 2021, vstup volný

Téma: Biologická uhlíková pumpa a její ovlivňování klimatickou změnou

Mgr. Marian Pavelka, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Globální změna je úzce spojována se zvýšeným uvolňováním skleníkových plynů do atmosféry, a to především díky dynamicky rostoucímu spalování fosilních paliv v dopravě a průmyslu, rozsáhlému odlesňování a změnám ve využití krajiny. Nárůst je nepochybně antropogenního původu a je zřejmé, že s růstem lidské populace a ekonomickým růstem bude vzestup pokračovat. Středem zájmu je především oxid uhličitý, který je významným skleníkovým plynem a zároveň je základním substrátem fotosyntetické asimilace.

 

Září 15. 9. 2021, vstup volný

Téma: Půda je živá – dýchá

Mgr. Eva Dařenová, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Dýchání půdy představuje významný zdroj oxidu uhličitého (CO2) uvolněného do atmosféry a je důležitou součástí koloběhu uhlíku přírodě. Co CO2 produkuje? K čemu je to dobré? A co negativního to může přinést?

 

Červenec 28. 7. 2021, vstup volný

Téma: Život v kapce vody

Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. – odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška představí svět drobných organismů, které žijí ve vodním prostředí a nemůžeme je ve většině případů spatřit pouhým okem, ale jen pod mikroskopem nebo binokulární lupou.

 

Červen 30. 6. 2021, vstup volný

Téma: Dekontaminace vody pomocí plazmatu

prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. – odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

S novou technologií pro dočišťování vody pomocí nízkoteplotního plazmatu přišli brněnští vědci z Botanického ústavu ve spolupráci s vědci ze strojní fakulty a Masarykovy university. Zařízení umí z vody odstranit zbytky chemikálií, například estrogeny a farmaka, pesticidy, ale také zbaví vodu bakterií, plísní, řas a virů. Podobná zařízení dosud existovala pouze v laboratorním měřítku, nový vynález má naopak potenciál zvládnout velké objemy vody a tedy i najít využití v praxi.

 

Květen 19. 5. 2021, vstup volný

Téma: Geodiverzita ve městě (Brno: 700 miliónů let pod našima nohama)

RNDr. Lucie Kubalíková, Ph.D., Ústav geoniky AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Geodiverzita (neživá příroda) zahrnuje jak horniny a tvary reliéfu, tak vodní prvky v krajině anebo půdy. Na první pohled bychom řekli, že se s ní setkáváme zejména v přírodních oblastech, avšak ve městě ji najdeme také. Kde? Skoro všude. Neživá příroda v urbánním prostoru může mít mnoho podob – ať už jde o skalní výchozy, staré lomy anebo třeba stavební kámen využitý pro kulturní památky. Geodiverzita ovlivňovala a dosud ovlivňuje samotný rozvoj měst a s ním související využívání přírodních zdrojů, nemalý význam má i z hlediska ekologického, historického nebo kulturního. Na příkladech českých měst a zejména Brna, které má dlouhou, pestrou a občas i dobrodružnou geologickou minulost, vám ukážeme, že neživá příroda není jen "kámen", ale že má pro lidskou společnost nezastupitelnou úlohu.

 

Duben 21. 4. 2021, vstup volný

Téma: Starobylé krajiny Moravy – jak je hledat, hodnotit a využívat

prof. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc., Ústav geoniky AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Krajina historické Moravy prodělává neustálé změny, často přímo před našima očima. Některým místům se změny alespoň prozatím vyhnuly. Lze nostalgicky vzpomínat na barevné pruhy polností, tak oblíbených malíři minulých dvou století. Efektivní hospodaření však po celé Evropě malá středověká políčka tlačí do pozadí. Nepatříme mezi státy, které malebnost starých krajin podporují a udržují. Přesto se na Moravě najdou velké i malé plochy, kde se starobylá dělba půdy uchovala a udržuje si vzhled, jehož počátek sahá nejméně do pobělohorského období. Liší se od regionu k regionu. Jinak je tomu na Brněnsku, jinak na Slovácku, Valašsku, Hané, Jeseníkách či Horácku. Tam všude dýchne na člověka závan starých časů podobně jako na starých hradech a zámcích, muzeích či opuštěných továrnách. Veřejnost však téměř neví, kde takové zbytky starých moravských kulturních krajin jsou. Příležitostí k takovému poznání je právě tato přednáška.

 

Březen 17. 3. 2021, vstup volný

Téma: Válka genů – konflikt jako hybná síla evoluce

prof. RNDr. Miloš Macholán, CSc., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Odkaz pro připojení k přednášce: https://cesnet.zoom.us/j/95111396905

Konflikt můžeme pozorovat všude okolo nás. Někde nás to nepřekvapí – je kupříkladu zřejmé, že predátor a jeho kořist nebo parazit a jeho hostitel se nachází v zásadně protichůdné pozici a mají tudíž naprosto odlišné zájmy. V jiných případech to ovšem tak evidentní není. Třeba takový vztah mezi samcem a samicí by minimálně v době rozmnožování měl být v podstatě harmonický, vždyť jim přece jde o „společnou věc“. Opak je pravdou – jejich zájmy rozhodně společné nejsou. Nejen to: přestože většina z nás celkem důvěrně zná konflikty mezi sourozenci (ať už v roli jednoho z oněch sourozenců, nebo v pozici trpících rodičů), málokdo si připustí, že „válka“ zuří dokonce i mezi matkou a jejím potomkem (placenta by mohla vyprávět!). Všechny tyto konfliktní vztahy vedou k neustálému soupeření strategií a protistrategií, tedy k něčemu, čemu se odborně říká závody ve zbrojení. Evoluční biologie zná i podobný termín odkazující na Carrollovu Alenku v říši divů – princip Červené královny. Tato přednáška si klade za cíl ukázat, že stejně nekompromisní boje se odehrávají i hluboko v nás, nejen mezi našimi buňkami, ale i uvnitř našeho vlastního genomu.

 

Únor 24. 2. 2021, 17:00 hodin, přednáška proběhne on-line

Téma: Neviditelný svět kolem nás – Nanočástice a jejich vliv na organismus

doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Odkaz pro připojení k přednášce: https://cesnet.zoom.us/j/96431305928

Nanočástice mají velký potenciál využití v mnoha odvětvích lidské činnosti, nicméně objevují se i důkazy, které varují před jejich možným toxickým vlivem na živé organismy. I přes tato varování ale koncentrace nanočástic v životním prostředí neustále roste. Kromě nanočástic, které jsou syntetizovány za účelem různých průmyslových nebo biomedicínských aplikací, jsou do životního prostředí ve vysokých koncentracích uvolňovány nanočástice vznikající jako nežádoucí produkty četných průmyslových procesů. Tyto nanočástice se významně podílejí na znečištění ovzduší a představují tak potenciální riziko pro živé organismy. Co způsobují nanočástice těžkých kovů uvnitř nás? A jak na to naše buňky reagují? Máme šanci se jim ubránit?

 

2020

Prosinec 18. 12. 2020, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Kovy ryzí a kovy barbarské. Kovolitectví a šperkařství doby římské na příkladu nálezů z území jižní Moravy

Mgr. Matěj Kmošek, Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Početné kovové nálezy germánského i římsko-provincionálního původu z jižní Moravy vypovídají o dovednosti řemeslného zpracování barevných kovů v prvních stoletích našeho letopočtu. V rámci přednášky budou prezentovány vybrané příklady různých částí výzbroje a výstroje římských legionářů, honosné šperky Germánů a poodhalíme tajemství jejich výroby. Představeny budou některé archeologicky zjištěné výrobní objekty a také způsoby, jimiž se dnes zhotovují rekonstrukce vybraných nálezů. Poznejte metalurgické umění kovolitců a šperkařů tvořících v prvních stoletích našeho letopočtu!

 

Listopad 18. 11. 2020, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Za Římany ve střední Evropě na konci druhé dekády 21. století

Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

V létě roku 2020 bylo na nejznámější římské lokalitě v ČR, Hradisku u Mušova, otevřeno nové návštěvnické centrum. Kromě prezentace stavu poznání naleziště umožňuje též nahlédnout do světa starověkých Římanů. V rámci přednášky bude zájemcům představen jak tento nový objekt, tak i proměny a současná podoba prezentace stop starověkých Římanů ve střední Evropě. Vojenské tábory, města a venkovské vily dnes lákají zájemce ve všech zemích podél rýnských a dunajských hranic, přičemž některé z nich zaslouženě patří mezi top cíle kulturně orientovaného cestovního ruchu.

 

ZRUŠENO

Říjen 21. 10. 2020, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Globální změna útočí – mýtus nebo realita ve světle Encykliky papeže Františka „LUADATO SI´“

Prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., dr. h. c., Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Globální změna (GZ) měnící fungování Země v planetárním měřítku působením biofyzikálních a socioekonomických sil je v současné epoše antropocénu realitou. Problematika GZ se odráží i ve filosofických směrech. Příkladem může být Encyklika papeže Františka „Laudato Si“, ve které se Svatému otci podařilo skloubit názory na problematiku GZ se základními atributy víry. Encyklika není jen náboženským dílem, ale přináší i zásadní názory na obecnou otázku našeho vztahu k planetě a rozvoje společnosti.

 

Září 16. 9. 2020, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Řasy, sinice a předsudky aneb perspektivní mikroorganismy pro nové technologie

RNDr. Kateřina Sukačová, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Řasy a sinice jsou často vnímány jako nepříjemné organismy, jejichž výskyt omezuje využívání vodních ploch pro rekreaci. Přednáška ukáže řasy a sinice v jiném světle - a to jako perspektivní mikroorganismy, jejichž využití v biotechnologiích může nabízet nová řešení, paradoxně například také pro omezení znečištění povrchových vod.

 

Červen 17. 6. 2020, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Přírodě blízká opatření pro stabilizaci vody nádrže Rosnička. Jak dopadnout viníka znečištění vody? Aneb on-line systém pro kontrolu (nelegálního) znečišťování vody.

prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. – odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Rybník Rosnička je u Svitav, cca 2 km pod pramenem řeky Svitavy. Dlouhodobě neošetřené sedimenty a trvalý přísun živin z obce Javorník vedly v posledních desetiletích k masovému rozvoji sinic a tvorbě dalších organických sedimentů. To vedlo v srpnu 2018 ke kolapsu nádrže, kde díky kyslíkovému deficitu byla do kafilerie odvezena celá rybí obsádka. Opatření, která byla aplikována v roce 2019 směřují k nastavení přírodní rovnováhy nádrže v rámci minimální finanční náročnosti, zahrnují plovoucí ostrovy (na přítoku osázené s cílem zadržení živin a suspendovaných částic, dále plovoucí ostrovy instalované v oblasti zdrojů inokula sinic osázeny s cílem produkce alelopatických látek), dále byly instalovány sorpční pásy na přítoku Svitavy (sorpce živin a zadržení suspendovaných částic), aerační zařízení na odtokové oblasti s nejvyšší hloubkou. V letní sezoně byly 2x aplikovány probiotické bakterie. Voda byla v roce 2019 křišťálově čistá s průhledností na dno, stav, který zde nebyl po desetiletí. Vegetační sorpční pásy, plovoucí ostrovy, nebo aplikace probiotik představují nový směr podpory přirozené rovnováhy vodních ekosystémů směřující ke stabilizaci kyslíkového a živinového režimu malých rybníků s minimálními finančními nároky. Příklad nádrže Rosnička, kdy například plovoucí ostrovy byly financovány principem adopce ostrovů občany a spolky, představuje příklad, který je znám ze zahraničí a jak vidět může fungovat také v ČR.

 

ZRUŠENO 

Květen 20. 5. 2020, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Jak dopadnout viníka znečištění vody?
Aneb on-line systém pro kontrolu (nelegálního) znečišťování vody

prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. – odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Možností, jak dopadnout nelegální znečišťovatele vodních toků při činu, aniž bychom byli osobně přímo u zdroje není mnoho, ale rostou s možnostmi techniky. Jeden ze způsobů však je aktivně a kontinuálně sledovat vybrané základní parametry kvality vody a sledovat patrné změny, které mohou ukazovat, resp. svědčit o události znečištění. Existuje celá řada možností, od různých výrobců, jak sestavit vhodný monitorovací systém. Důležité je si uvědomit za jakým účelem se sledování provádí. Tak například sledování změn amonných iontů, může pomoci při detekci zdrojů znečištění havárie odpadních vod, stejně jako sledování dusičnanů, zákalu, vodivosti a dalších parametrů. Změny v hodnotách koncentrací chlorofylu a fykocyaninu mohou indikovat přítomnost toxických sinic.

 

ZRUŠENO

Duben 15. 4. 2020, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Nepořádek posiluje magnetismus

Mgr. Martin Friák, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Magnetismus je jeden z jevů přítomných všude kolem nás. Pomineme-li magnetku na vlastní lednici, lze říci, že pomáhá lidem, holubům i včelám při navigaci. Chrání nás před nebezpečným slunečním větrem z vesmíru. Uplatnění nachází v celé řadě užitečných technologií od zápisu dat až po ochranu přírody při nakládání s odpady.
Přednáška se bude věnovat moderním metodám zkoumání magnetických materiálů a jejich dalšímu vývoji, který si vyžadují rostoucí požadavky naší civilizace. Nezůstaneme jen na Zemi, čeká nás i cesta sluneční soustavou. A nakonec se dozvíte, že nepořádek nejen pomohl Flemingovi objevit penicilin, ale že hraje důležitou roli i při návrhu nových magnetických materiálů.

 

ZRUŠENO

Březen 18. 3. 2020, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Uhlík – prvek mnoha tváří

Ing. Eva Švábenská, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Když se řekne uhlík, napadne vás grafit, diamant, organická chemie? Nebo i něco víc? Co má společné nejpevnější vlákno, nejlepší mazadlo, nejtvrdší nerost a nejlepší adsorbent plynu? Proč je diamant tvrdý a grafit měkký? Z grafitu vyrobíme diamant, ale jde to i naopak? Jak velké jsou nanotrubičky? To se dozvíte v přednášce s názvem uhlík – prvek mnoha tváří.

 

Únor 19. 2. 2020, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Mezinárodní jazykové atlasy

PhDr. Martina Ireinová, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Pracovníci dialektologické oddělení ÚJČ se věnují nejen výzkumu nářečí v rámci českého národního jazyka a jejich zpracování mapovému (Český jazykový atlas) a slovníkovému (Slovník nářečí českého jazyka), ale významnou měrou se zapojovali a zapojují též do nadnárodních atlasových projektů – podíleli se na tvorbě Karpatského jazykového atlasu, spolupracují na vzniku jednotlivých svazků Evropského jazykového atlasu a Slovanského jazykového atlasu. Tyto atlasy patří k nejvýznamnějším výstupům jazykového zeměpisu, ale i k jedněm z nejdůležitějších východisek dalších lingvistických bádání.

 

2019

Prosinec 11. 12. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Poslední lovci Českého ráje

PhDr. Petr Šída, Ph.D., Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Oteplení na konci poslední doby ledové znamenalo pro lovce a sběrače střední Evropy obrovskou změnu, které se museli přizpůsobit. Toto období, které nazýváme mezolitem, patří i přes značné množství lokalit mezi nejméně poznané etapy středoevropského pravěku. Pískovcová oblast Český ráj je díky kombinaci mnoha faktorů jedním z nejlépe dochovaných míst této doby v ČR a zároveň územím, kde se setkali poslední lovci a nově objevivší zemědělci.

 

Listopad 20. 11. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Etnoarcheologický výzkum pastevců sobů v prostoru severozápadní Sibiře.

doc. Mgr. Sandra Sázelová, Ph.D., Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Při etnoarcheologických výzkumech v severozápadní Sibiři (oblast Jangana Pe a Gydan) jsme sledovali sídlištní chování Něnců, sezonalitu tábořišť i využití krajiny při pastvě sobů, rybolovu a lovu. Zdokumentovali jsme několik desítek opuštěných tábořišť a stopy po dalších lidských aktivitách od 60. let 20. století po současnost. I po té, co byla opuštěna, si tábořiště zachovala podobnou strukturu, jakou pozorujeme již u lovců mamutů. Jaké podobnosti nebo naopak odlišnosti zde nacházíme a jak informace zpracováváme, se dozvíte na přednášce.

 

Říjen 16. 10. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Přežije smrk rok 2020 aneb Má smrk vůbec šanci vyrovnat se s klimatickou změnou?

Prof. Dr. Ing. Petr Horáček, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Scénáře klimatické změny v ČR předpovídají periody sucha se stále rostoucí frekvencí a intenzitou. Do r. 2016 mezi veřejností převládaly protichůdné názory – optimistický (klimatická změna a její dopady nejsou ničím novým, je obtížné předpovídat možné dopady) a pesimistický (současná kalamita způsobená suchem se vymyká tomu, co známe z minulosti; smrk opouští oblasti, kde není doma). Dnes víme, že vodní deficit vede nejen k chřadnutí a snížení obranyschopnosti dřevin, ale také to, že smrky odumírají díky přímému působení sucha.

 

Září 18. 9. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Biologická uhlíková pumpa a její ovlivňování klimatickou změnou

Mgr. Marian Pavelka, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Globální změna je úzce spojována se zvýšeným uvolňováním skleníkových plynů do atmosféry, a to především díky dynamicky rostoucímu spalování fosilních paliv v dopravě a průmyslu, rozsáhlému odlesňování a změnám ve využití krajiny. Nárůst je nepochybně antropogenního původu a je zřejmé, že s růstem lidské populace a ekonomickým růstem bude vzestup pokračovat. Středem zájmu je především oxid uhličitý, který je významným skleníkovým plynem a zároveň je základním substrátem fotosyntetické asimilace.

 

Srpen 21. 8. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Nahlédnutí do tajemného světa nanočástic

Mgr. Anna Týčová, Ph.D., Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Kdybychom udělali na papír tužkou tečku, vytvoříme prostor pro více než 100 miliónů nanočástic. Je tedy až neuvěřitelné, že něco tak malého dokáže zabít bakterie odolné antibiotikům, umožní rostlině vytvořit na svém listu kulatou kapku vody či zastaví na několik dní leteckou dopravu. V této přednášce poodkryjeme nejen některé ze záhadných vlastností nanočástic ale i jejich nesmírnou rozmanitost, která často nalézá i široké uplatnění v moderních výzkumných trendech.

 

Červen 19. 6. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Život v nářečí, nářečí v životě

PhDr. Stanislava Kloferová, CSc., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Existují ještě dnes tradiční nářečí? Prozradí ještě dnes naše řeč, odkud pocházíme? Je pravda, že se na Moravě mluví spisovně? To jsou témata přednášky Život v nářečí, nářečí v životě, která nás seznámí se současným stavem nářečního vyjadřování a s jeho rozdílnou podobou v Čechách na Moravě a ve Slezsku.

 

Květen 30. 5. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Vlastní jména (nejen) v projektech Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Mgr. Stanislava Spinková, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Jezdíte do Kuřimi, nebo do Kuřima? Pocházíte z Boleslavi, nebo z Boleslavy? Jak přišel ke svému jménu vrch Cukrmandle? Víte, kudy tečou/tekly řeky Švarcava a Cézava? Víte, kdo nebo co se jmenuje Jaroslav? Tušíte, jak ke svému příjmení přišla paní Mikulášovýchová? Přednáška bude věnována takovým i jiným problémům a vůbec fungování zeměpisných i osobních jmen v češtině.

 

Květen 15. 5. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Prozradí naše mluva, odkud jsme?

PhDr. Martina Ireinová, Ph.D.; PhDr. Hana Konečná, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Jinak se mluví v Čechách a jinak na Moravě a ve Slezsku. Např. v  Čechách lidé vostávají na vesnici, na Moravě bévajó/bývajú a ve Slezsku meškaju na dědině, v Čechách poličku vyrobí truhlář, na Moravě stolař. Různě se mluví i v jednotlivých částech Česka – jinak zní např. čeština v okolí Plzně nebo na Českobudějovicku, jinak zase v Podkrkonoší, podle mluvy můžeme identifikovat rodáka z Olomoucka, Valašska, Ostravska. – Během přednášky budou jednotlivá nářečí představena na základě zvukových nahrávek autentických nářečních promluv.

 

Duben 17. 4. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Novokřtěnci, tragický školní výlet i vodní dílo, aneb co možná nevíte o historii obce Nové Mlýny

Mgr. Kateřina Dolejší, Ph.D., Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., brněnské pracoviště

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška představí dějiny a urbanistický vývoj Nových Mlýnů, nevelké vsi, která dala jméno gigantickému vodnímu dílu, při jehož hrázi dnes leží. Od počátků osídlení tohoto území byla klíčovým faktorem, ovlivňujícím podstatně životy místních obyvatel, blízkost řeky Dyje. Na ní už ve 14. století vznikl mlýn. U něj se později usadila komunita novokřtěnců. Dyje dávala obyvatelům Nových Mlýnů obživu, přinášela však i zkázu. Sporná regulace řeky a výstavba kaskády tří přehradních nádrží v 70. a 80. letech 20. století pozměnila mimo jiné také charakter novodobé zástavby obce.

 

Březen 20. 3. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století na Moravě a ve Slezsku

Mgr. Ludmila Hůrková, Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška se pokusí přiblížit projekt zabývající se proměnou zástavby na moravském a slezském venkově zejména v 19. a 20. století na pozadí širších historických souvislostí. Jedním z cílů projektu je poodhalit veřejnosti dosud často skryté památkové hodnoty venkovské architektury, zachytit její současný stav a zamyslet se nad její budoucností. Rovněž se pokusí nastínit metodiku práce s regionálními historickými prameny a katastrálními mapami.

 

Únor 20. 2. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Česká čtenářská republika.

Prof. PhDr. Jiří Trávníček, M. A., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Představení šestiletého výzkumu celé české populace z hlediska jejího vztahu ke čtení. Metodou byly tzv. čtenářské životopisy - co z nich vyplynulo, jací jsme čtenáři, jak se naše čtení v průběhu 20. a 21. století měnilo, jaké jsou klíčové fenomény naší čtenářské kultury. Výsledek tohoto výzkumu byl publikován v knize Česká čtenářská republika. Generace, fenomény, životopisy (2017).

 

Leden 23. 1. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Jak vznikala encyklopedie Český literární samizdat 1949–1989.

PhDr. Michal Přibáň, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Tématem přednášky jsou metody a možnosti výzkumu samizdatové literatury třicet let po listopadu 1989. Východiska i závěry budou ilustrovány na příkladech z právě vycházející publikace lexikografického oddělení Ústavu pro českou literaturu AV ČR, naznačeny budou též možné směry dalšího výzkumu.

 

2018

Prosinec 12. 12. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Symboly bohatství a moci: luxusní šperk a výzbroj velkomoravské elity

Mgr. Šárka Krupičková, Mgr. Šimon Ungerman, Ph.D., Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Vládnoucí vrstva Velkomoravské říše, k níž kromě panovníka patřili také početní velmoži, elitní bojovníci a jejich rodiny, stojí v trvalém centru zájmu naší raně středověké archeologie. Jak se tito lidé veřejně prezentovali, jak dávali najevo svoje materiální bohatství a politickou moc? O projevech velkomoravské elity v archeologických pramenech i obecněji o vzorcích chování aristokracie v tehdejší Evropě, jak je známe ze soudobých písemných pramenů, budou mluvit pracovníci brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

 

Listopad 21. 11. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: „Tajemství“ hlavní hrobky v mikulčické bazilice ve světle nových výzkumů

PhDr. Lumír Poláček, CSc., Mgr. Patrick Bárta, Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Hrob 580 v hlavní lodi mikulčické trojlodní baziliky, spojovaný některými autory sporně s místem posledního odpočinku moravského arcibiskupa Metoděje, je předmětem živých vědeckých diskusí, ale také řady spekulací a dezinformací. S postupem výzkumu vystupují nové skutečnosti a indicie, které přispívající ke spolehlivému výkladu hrobu. O samotném objevu z roku 1957 a některých nálezech z hrobu z Vás budou informovat pracovníci brněnského Archeologického ústavu AV ČR: archeolog/ředitel ústavu a odborník na výrobní technologie raně středověkých zbraní.

 

Říjen 17. 10. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Maže se vesmírná sonda opalovacím krémem?

Ing. Natália Luptáková, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Zní to možná neuvěřitelně, ale oxid zinečnatý – celkem nenápadný materiál – slouží jako vynikající ochrana před slunečním UV zářením. Najdeme ho tedy jak v opalovacím krému, tak v ochranné vrstvě vesmírných sond. Oxid zinečnatý je však i klíčovým materiálem UV LED obrazovek, solárních článků, léčivých mastí a přispěl také k historickému základu vývoje faxu. Na přednášce se dozvíte i další zajímavosti a aplikace tohoto materiálu, že se jeho nenápadnost změní v naprostou nepostradatelnost.

 

Září 19. 09. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Když si slitiny umí pamatovat …

Bc. Adam Weiser, Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Stávají se běžnou součástí každodenního života, a přesto o nich málo kdo z nás slyšel. Řeč je o slitinách s tvarovou pamětí. Dokáží srovnat chrup, opravit lidskou tepnu, spojit potrubí i regulovat teplotu. Odkud se bere ona paměť? Jak se využívá ve zmíněných aplikacích? A jak dokážeme zjišťovat, kolik si toho materiál zapamatoval? To, i něco navíc, se dozvíte v populárně naučné přednášce zaměstnance Ústavu fyziky materiálů AV ČR.


Srpen 15. 08. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Jak vznikl život a jak vypadal ve svých počátcích? Kde je uložena genetická informace a jak se měnila v průběhu evoluce? Je v naší DNA zakódováno naše lidství?

Přednáška se bude zabývat možnými scénáři počátků života na Zemi – zda život vznikal na zemském povrchu, v hlubinách oceánů či v zemské kůře. Bude zmíněna i možnost mimozemského původu živých forem nebo alespoň stavebních kamenů života. Jádrem přednášky bude příběh evoluce genetické informace od prvních replikujících se molekul, pravděpodobně na bázi RNA, přes vznik genetického kódu, vznik molekul DNA, až po první buňky a následný vývoj bakterií, živočichů i rostlin. Organizmy i jejich genetická informace směřují k vyšší složitosti. Jakou roli hrají „skákající geny“ tvořící velkou část genomů – jsou pouhými genomovými parazity nebo jsou nějak užiteční? Cesta genů dospěje až ke člověku – druhu, který se ohlíží a nad svým příběhem zamýšlí. Genom člověka byl přečten a je zde doba, kdy si každý z nás může přečíst genom vlastní. Přednášející se ptá – co nám nové možnosti genomiky přinesou? Jsme na ně připraveni? Vždyť umíme genomy nejen číst, ale začínáme je i psát. Odhalí nám DNA, co dělá člověka člověkem?


Červen 20. 06. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Voda v zahradě – okrasná a koupací jezírka nejsou bezúdržbová

Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. – odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Co všechno je potřeba vědět než si vybudujeme vodní prvek v zahradě a jak bychom se o vodu v zahradě měli starat, je tématem přednášky.

 

Květen 16.05.2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Co do vody nepatří, aneb víme, co vypouštíme z domácností a jak můžeme vodu chránit?

Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. – odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Chcete, aby byla voda kolem nás čistá a nezávadná? Všichni k tomu můžeme přispět tím, že budeme správně hospodařit a nepouštět do odpadní vody co tam nepatří. Co způsobí nežádoucí látky na čistírně a pak následně v povrchové vodě a jak můžeme vodu chránit, se dozvíte na přednášce.

 

Duben 18. 04. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Tváří v tvář: Darwin a Mendel, dva geniální současníci

Prof. RNDr. Miloš Macholán, CSc., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

V červenci 1862 se Gregor Johann Mendel vydává na svoji nejdelší cestu v životě. Spolu s více než třemi tucty svých kolegů z brněnské Realschule a dalších členů oficiální výpravy putuje přes Salzburg, Mnichov, Stuttgart, Štrasburk a Paříž do Londýna, kde se právě pořádá mamutí oslava průmyslového pokroku – Světová výstava. Skutečnost, že se Mendel dostává do bezprostřední blízkosti svého o 13 let staršího současníka Charlese Darwina, zavdala příčinu ke spekulacím o jejich možném osobním kontaktu. I když tuto možnost můžeme takřka s jistotou vyloučit (Darwin s manželkou byli v té době zavřeni doma, kde pečovali o svého vážně nemocného syna Leonarda a nepřijímali žádné návštěvy), můžeme se dohadovat, jak by po takovém setkání vypadala Darwinova evoluční teorie. Jeho stěžejní dílo O původu druhů sice spatřilo světlo světa už před třemi lety, nicméně v následujících vydáních ho stále doplňoval a upravoval. Mělo by ale takové setkání skutečně nějaký dopad? Pochopil by jeden druhého? V čem byli oba geniální přírodovědci podobní a v čem se lišili? Proč objevení Mendelovy práce paradoxně téměř pohřbilo Darwinovu teorii?

 

Březen 21. 03. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Specifika rozvoje obcí v okolí velkoplošných vojenských výcvikových prostor (vojenských újezdů)

Mgr. Petr Klusáček, Ph.D., Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Rozvoj obcí v okolí vojenských újezdů byl vždy velmi komplikovaný. Vojenské výcvikové prostory byly vytvářeny v průběhu 20. století na úkor mnoha obcí. Zejména v období 2. světové války a v 50. letech docházelo k nucené a násilné fyzické likvidaci velkého počtu obcí a sídel, což se negativně zapsalo do kolektivní paměti obyvatelstva žijícího v okolí. Potřeby armád (československé, německé, sovětské) byly brány jako strategicky důležité a na místní zájmy obyvatelstva v okolních obcích nebyly brány prakticky žádné ohledy. V období po roce 1989 došlo ke změně situace a také v souvislosti s odchodem sovětské armády byly některé vojenské újezdy v roce 1991 zrušeny (např. Ralsko, Milovice-Mladá). V důsledku postupné profesionalizace Armády ČR došlo v následujícím období k dalšímu poklesu intenzity vojenského využití také u zbývajících 5 vojenských újezdů (Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá), a proto k 1. 1. 2016 došlo ke zrušení vojenského újezdu Brdy a k podstatnému územnímu zmenšení dalších 4 vojenských újezdů. V rámci přednášky budou veřejnosti představeny nejdůležitější problémy, které některé obce musí řešit při správě bývalých vojenských území, která se mnoho desetiletí v období před k 1. 1. 2016 rozvíjela naprosto ve zcela odlišných podmínkách.

 

Únor 21. 02. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Mezi pralesem a laboratoří: studium parazitárních onemocnění u lidoopů

Mgr. Klára Judita Petrželková, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Lidoopi patří mezi nejvíce ohrožené savce, dle IUCN patří mezi ohrožené anebo kriticky ohrožené druhy. Cirkulace patogenů mezi lidoopy a lidmi přitahuje značnou pozornost, neboť lidoopi mohou být rezervoárem lidských infekcí a řada patogenů přenášených lidmi může mít zase devastující vliv na volně žijící populace lidoopů. Dlouhodobý výzkum probíhající na Ústavu biologie obratlovců AVČR, Parazitologickém ústavu AVČR a Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně ve spolupráci s mnoha zahraničními institucemi si klade za cíl vyplnit mezery ve znalostech týkajících se diverzity a ekologie parazitů u lidoopů a popsat vliv vzrůstajícího kontaktu mezi lidoopy a lidmi na komunity parazitů. Přijďte si poslechnout, jak takový výzkum probíhá.


Leden 24. 01. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Když na délce záleží: Příběh pěvčích spermií

Mgr. Pavlína Opatová, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Každý živý organismus i každá jeho buňka v sobě nese hluboko ukrytý příběh o zrodu, životu, zániku a nesčetných adaptacích dlouhé linie předků, který byl formován po mnoho tisíců a milionů let. Příběh spermií u pěvců nám vypráví o tom, že na délce, alespoň v některých případech, dosti významnou měrou, skutečně záleží.

 

2017

Prosinec 13. 12. 2017, 17:00
Téma: Které materiály dokážou spoutat plazmu?
Ing. Luděk Stratil, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Otázka produkce "čisté" energie je pro budoucí rozvoj lidstva velmi důležitá. Tyto zdroje elektrické nebo tepelné energie musí být dostatečně spolehlivé a měly by co možná nejméně zatěžovat životní prostředí. Již od padesátých let 20. století pracují vědci z celého světa na realizaci tzv. fúzní reakce v pozemských podmínkách. Ve hvězdách a Slunci, našemu odvěkému zdroji energie, probíhají totiž tyto reakce neustále. Při fúzních reakcích dochází ke spojování jader atomů za vzniku velkého množství energie. Fúzní reakce je opak štěpné reakce, tedy té, která probíhá v jaderných elektrárnách nebo při jaderném výbuchu. Hlavní předností fúzní reakce je, že se ve své podstatě sama zastavuje a produkuje radioaktivní prvky s relativně nízkým poločasem rozpadu. Při fúzní reakci vzniká tzv. plazma, tedy směs plynů zahřátých na velmi vysokou teplotu několika tisíc stupňů za velmi nízkého tlaku. K uskutečnění fúzní reakce je třeba se k těmto podmínkám přiblížit. K tomuto účelu byly vyvinuty speciální zařízení, tzv. tokamaky. V těchto zařízeních již byla plazma udržena několik tisícin sekundy a byla tak experimentálně potvrzena možnost realizace fúzní reakce v pozemských podmínkách. V současné době se proto pracuje na vývoji tokamaků větší velikosti s různou koncepcí zážehu a udržení fúzní reakce. Komponenty z materiálů v blízkém okolí plazmy jsou exponovány na samotnou hranici jejich použití. Přednáška vás přehledně a poutavě provede hlavními koncepcemi navrhovaných fúzních zařízení a problematikou aplikace jejich konstrukčních materiálů.

 

Listopad 15. 11. 2017, 17:00
Téma: Materiály a konstrukce kolem nás
RNDr. Jiří Svoboda, CSc., DSc., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Veškeré lidmi vytvořené předměty mají dva základní atributy: vlastní konstrukci a v ní použité materiály. Dobrý konstruktér musí mít nejen dobrý cit pro geometrii předmětu, aby optimálně plnil požadované funkce, ale musí i velmi dobře znát vlastnosti a ceny materiálů, které jsou vhodné pro použití v konstrukci, a z nich vybrat pro konstrukci ty nejvhodnější. Dobrý konstruktér musí mít i ponětí o možnostech co nejjednodušší výroby předmětů a všechny tyto dovednosti sladit.
Rozmanitost existujících materiálů patří k jednomu z největších bohatství, které si lidstvo za svou existenci vytvořilo. Mezi nejúžasnější konstrukční materiály patří dřevo (obnovitelný přírodní materiál), beton (dočasně tekutý kámen) a ocel (s obrovskou variabilitou vlastností a použití).
Dnešní život si nedokážeme přestavit ani bez dalších kovů a slitin, skla, plastických hmot, papíru, izolačních hmot, keramiky, textilu, spojovacích či dalších přírodních materiálů. Rozhlédneme-li se kolem sebe, můžeme seznam dlouze doplňovat. Srovnatelné, ne-li větší bohatství představují i dosud vymyšlené konstrukce a technologie jejich provedení, byť je zde potenciál značně nedočerpaný.
V přednášce provedeme exkurzi přes současné, často běžné, materiály a jejich použití v konstrukcích.
Podrobněji rozebereme technologie výroby a vlastnosti špičkových kovových materiálů. Na závěr ukážeme na obrovský potenciál pro zlepšování v konstrukci a využití existujících materiálů při výstavbě budov.

 
Říjen 18.10.2017, 17:00
Téma: O Germánech doby římské ve středním Podunají
Mgr. Marek Vlach, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Obyvatelstvo Moravy, přilehlého Dolního Rakouska a západoslovenského Pomoraví v prvních staletích po změně letopočtu tvořili příslušníci polabských Germánů, patřící zřejmě ke kmeni Markomanů. Tito "barbaři" se dokonce nebáli postavit se mocné Římské říši císaře Marka Aurelia. Jejich náčelníci zde byli na onen svět vypraveni a do hrobu uloženi s takovým bohatstvím, jaké v celé tehdejší neřímské Evropě nemělo obdoby. Kolik jich žilo na našem území a jak vypadaly jejich běžné životní podmínky, domy a předměty každodenní potřeby, se můžete dozvědět v rámci přednášky.
 
Září 20.9.2017, 17:00
Téma: Když na Moravě psaly dějiny římské legie. Markomanské války císaře Marka Aurelia.
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Nestalo se příliš často, aby se na našem území odehrávaly rozsáhlé konflikty, které zásadně ovlivnily následný historický vývoj prakticky celé Evropy. Jedním z nemnoha takových událostí byly tzv. markomanské války, které vedl slavný římský císař Markus Aurelius proti četným barbarským kmenům ve střední Evropě. Vůdčí roli mezi těmito odpůrci Říma zastával kmen Markomanů, jenž v té době sídlil také na jižní a střední Moravě. Podle nich se též uchoval název těchto válek a také zde římské vojsko vedlo několik rozsáhlých operací. V posledních letech se Středisko pro výzkum doby římské a stěhování národů Archeologického ústavu Akademie věd, ČR, Brno, v. v. i., se velmi intenzivně zabývá objevováním a zkoumáním stop, které ve středním Podunají zanechaly římské legie. Jejich postupné poznání umožňuje stále detailněji popsat rozsah a strategické záměry římského vojska a také pochopit dopad římské okupace na místní germánské obyvatelstvo. V rámci přednášky budou veřejnosti představeny některé nové archeologické poznatky k tomuto tématu.
 

Srpen 16.8.2017, 17:00
Téma: Když se řekne biokoroze…
Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. a Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. - odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Co znamená biokoroze a jak mohou poškodit mikroorganismy jako jsou sinice a řasy nejen památky, ale i konstrukce mostů, komínů, chladících věží ale také vzácných soch a reliéfů domů? Většina lidí zná jen korozi kovů – říkáme, že to zrezaví. Koroze betonu, fasád, přírodního kamene je proces, kdy mikroorganismy svými metabolity, jako jsou enzymy, či kyseliny rozruší materiál, do kterého pak proniká voda, která může mrznout, nebo pomůže plísním, sinicím či bakteriím prorůst a roztrhat pískovec, beton a další materiály. Nové poznatky o mikrosvětě organismů, které mohou roztrhat most, nebo rozpustit sochu se můžete dozvědět, když navštívíte naši přednášku.

 

Červenec 19.7.2017, 17:00
Téma: Čím jsou koupací biotopy zajímavé?
Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. a Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. - odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Už jste se někdy koupali v přírodním biotopu? Jaké přírodní principy se starají o čistotu vody? Co by měl každý vědět před tím, než se rozhodne navštívit, nebo před tím, než si postaví koupací biotop? Mýty a fakta o koupacích biotopech. Jak se správně starat o koupací a okrasná jezírka? Na tyto a další otázky kolem kvality vody koupacích biotopů a zahradních jezírek získáte odpověď na naší přednášce.

 

Červen 21.6.2017, 17:00
Téma: Přesná laserová měření délky na vzduchu
Ing. Tomáš Pikálek a Ing. Zdeněk Buchta, Ph.D., Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Laserová interferometrie umožňující měření délky ve velkém rozsahu a s vysokým rozlišením nachází uplatnění například v přesném strojírenství. Jedním z hlavních limitujících faktorů přesnosti interferometrických měření prováděných za atmosferických podmínek je měnící se index lomu vzduchu. V jeho důsledku dochází ke zkracování vlnové délky laseru, kterou používáme jako základní měřítko délky, a tedy ovlivňování naměřených hodnot. V případě přesných měření délky je tedy nezbytné měřit i hodnotu indexu lomu vzduchu během měření.

Úvodní částí přednášky bude náhled do laserové interferometrie a též interferometrie v bílém světle, vysvětlení používaných principů a přehled jejich aplikací. Hlavním tématem bude index lomu vzduchu a metody jeho měření, zejména pak metoda nově vyvinutá na Ústavu přístrojové techniky AV ČR.

 
Květen 17.5.2017, 17:00
Téma: Přechylování příjmení v současné češtině
PaedDr. Zuzana Hlubinková, CSc., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

První část přednášky bude věnována problematice příjmení v češtině, jejich vývoji, motivacím a frekvenci. Stručně bude nastíněna obdobná problematika i v sousední slovenštině (nová publikace M. Majtána Naše priezviská, 2014).
Druhá část přednášky bude zaměřena na přechylování příjmení zejména v současné češtině. Všímá si především jmen typu Karolína Peak, kdy její nositelky splňující podmínky zákona o matrikách mají příjmení v mužském tvaru. V témže tvaru mohou mít po sňatku společné příjmení nositelky dvou příjmení (typ Romana Jákl Vítová), pokud rovněž splňují zákonné podmínky.
 
Duben 19.4.2017, 17:00
Téma: Tři osudové okamžiky dějin Polska za druhé světové války
Doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D., DSc., Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Pro naše severní sousedy znamenala druhá světová válka zásadní přelom v jejich dějinách. Její dopady a vlivy jsou přitom zřejmé v polském historickém i politickém myšlení dodnes. Dějiny Polska za druhé světové války jsou doslova nabity množstvím slavných, ale i tragických událostí. Na pozadí tří vybraných okamžiků představí přednáška roli Polska v druhé světové válce, vysvětlí ji v rámci širšího kontextu tehdejších událostí a vyvrátí také některé mýty, které se dodnes udržují v obecném povědomí.
 
Březen 15.3.2017, 17:00
Téma: Všední a sváteční den papežského nuncia na rudolfinském dvoře
PhDr. Mgr. Tomáš Černušák, Ph.D., Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Papežští diplomaté – nunciové – byli u rudolfinského císařského dvora v Praze vlivnými činiteli politického a náboženského života a dokázali prosadit řadu záměrů směřujících k podpoře katolické církve. Z jejich bohaté korespondence, uložené v italských a vatikánských archivech, i z dalších pramenů lze zkoumat ovšem i to, jak navazovali nezbytné kontakty a získávali informace, dále běžný chod nunciatury, její personální obsazení, zdravotní stav nunciů i jejich záliby.
 
Únor 22. 2. 2017, 17:00
Téma: Co prozrazují zrakové klamy o lidské mysli
Doc. Mgr. Radovan Šikl, Ph.D., Psychologický ústav AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.
V přednášce bude vysvětlena motivace a popsán vývoj příprav výstavy Klamárium, instalované až do začátku května roku 2017 v brněnském VIDA! science centru. Snahou výstavy je přiblížit návštěvníkům zákonitosti lidského zrakového vnímání, přičemž zrakové klamy jsou k této ilustraci mimořádně vhodné. Klamy jsou zde ukázány nikoliv jako doklad omylnosti lidského zraku, spíš k dokreslení zrakového vnímání coby vysoce komplexního mentálního procesu organizace a interpretace informací. Každý exponát na výstavě je opatřen obsáhlým vysvětlením příčin vzniku klamu, v nabídce je i možnost komentované prohlídky či vyzkoušení úloh používaných v psychologickém experimentálním výzkumu. Autorem výstavy je Psychologický ústav AV ČR, v. v. i.
 
 

2014

Červen 19. 6. 2014, 17:00
Téma: Jdeme se koupat do přírody! Radost, strach nebo obavy?
Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. - odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie, Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Každoročně si klademe otázku jaká bude kvalita vody ke koupání a k dalšímu jejímu využití pro rekreaci jako je vodní lyžování, surfování apod. Prostředí vody odráží stopy lidské činnosti, kterými mi je ovlivňována její kvalita. Dokážeme tuto vzácnou tekutinu ochránit před negativními zásahy? Povede naše úsilí k včasné detekci látek které do vody nepatří a dokážeme tyto látky, jako jsou například estrogeny, farmaka, pesticidy, ale i nanočástice, využitím originálních technologií odstranit? Dovedeme zavčasu zabránit rozvoji vodního květu sinic? Přednáška bude zaměřena na kvalitu a ochranu světa pod vodní hladinou.
 
Březen 12. 3. 2014, 18:00
Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. - Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Téma: Moravu ničí sucho - bude hůř? - nejzávažnější hydrometeorologický extrém regionu

Přednáška rozebere a objasní klimatické a meteorologické příčiny sucha a zaměří se na jeho sledování a monitoring. Vědecko-populární formou přiblíží jeho vývoj v posledních 150 letech na území Jižní Moravy ve vztahu k zemědělské produkci a krajině a naznačí jeho budoucí vývoj v kontextu klimatických scénářů a prognóz. Součástí přednášky budou informace o detailním sledování sucha na základě vědeckého projektu ČR-USA, jehož výstupy jsou aktuálně zveřejňované na internetu.
 
Únor 12. 2. 2014, 18:00
PhDr. Juraj Barbarič - psycholog a psychoterapeut
Téma: O psycho-oborech, schizofrenii, poruchách přijmu potravy, rodinách a jiných ošklivých pohádkách

Víte o tom, že bratry Wrightovy zavřeli do blázince, když prohlásili, že stroj, těžší než vzduch, může létat? Pravděpodobně víte, že Giordana Bruna za jeho učení, které nebyl ochoten odvolat, upálili. Mnozí velmi moudří lidé měli v historii vědy velké potíže, když přišli s něčím novým. Časem se však jejich učení prosadilo…

Možná nevíte o tom, že mnoho z toho, co si zatím myslíte o psycho-oborech, schizofrenii, poruchách příjmu potravy (i dalších „diagnózách“) a co si myslíte o tom, jak s lidmi, kteří „těmito věcmi“ trpí, zacházet, jsou nesmysly. Podobného typu, jak si lidé kdysi mysleli, že se Slunce točí kolem Země.
Povykládám vám o tom, jak to, že to, co obvykle slyšíte nebo čtete z těchto oblastí a okruhů lidských životů, jsou nesmysly. O to dokonce často i tehdy, když něco o tom slyšíte či čtete v rámci studia medicíny nebo psychologie. A pokud to nejsou úplné nesmysly, tak jsou to minimálně částečné nesmysly, které mají jednak na utrpení lidí a jednak na kvalitu péče v psycho-oborech obrovský vliv.
Chci zdůraznit, že já nejsem ani Giordano Bruno, ani Kopernik, ani Einstein, ani Heisenberg psycho-oborů. Já sám jsem nic nevymyslel, na nic jsem nepřišel. Pouze se pokouším být druhým, třetím, několikátým hlasem lidí, kteří a jsou mnohem moudřejší a vzdělanější, než jsem já … však jejich hlasy byly a jsou umlčovány. I to má své důvody, o kterých se zmíním.
Psycho-témata a jejich prezentování (na školách, v knížkách, v rozhlase, v televizi…) se týkají kvality života každého jednotlivce i celé planety mnohem víc, než jste možná o tom zatím přemýšleli.

Kdo jsem?
PhDr. Juraj Barbarič. Základním vzděláním psycholog a tímto základním vzděláním velmi špatný psycholog. Později jsem naštěstí narazil na jiné zdroje poznání, než které mi nabídla vysoká škola i začátek mé profesní praxe. A tak jsem se stal postmoderním komunikačním psychoterapeutem (co je to „post-moderní“ vysvětlím, bude-li potřeba). Po ukončení vysoké školy jsem pracoval cca 4 roky ve „standardní“ psychiatrické léčebně, následně cca 3 roky na „standardní“ psychiatrické klinice a pak ještě cca 2 roky jako konsiliární psycholog (psychologické děvče pro všechno) ve velké univerzitní nemocnici. Poté jsem přibližně kolem roku 1996 odešel do privátní praxe, kterou provozuji do těchto dní. Když se mne někdo zeptá, na co se specializuji, tak odpovím, že na lidi … a na to, abych lidem uměl co nejužitečněji pomáhat na jejich cestách životem …
 
Leden 8. 1. 2014, 18:00
Mgr. Vlastimil Stenzl - oddělení genetických expertiz, Kriminalistický ústav Praha
Téma: Biogeografický původ jedince a jeho genealogické souvislosti

Genetická analýza chromozomu v sobě skrývá nové možnosti získávání informací o biogeografickém původu jeho nositele. Cílem biogeografie je odhalit, kde organismy žijí a v jakém množství.
Díky pokroku v těchto analýzách je možné provádět stále jemnější testování jeho původu. Ve spojení s mužskými příjmeními je potom tento typ genetické analýzy hojně využíván pro geneticko-genealogické (rodopisné) testování. Dostupnost těchto metod tak dnes již umožňuje širokému okruhu zájemců ověřit si pomocí vědeckých metod teorie o svém původu. Komplexní zkoumání na tomto poli je však limitováno dostupností dobrovolníků ochotných poskytnout svůj biologický materiál pro testování. Spojením genetických a genealogických přístupů je možné mapovat složení původních (zakladatelských) a současných populací.
 

2013

Prosinec 11. 12. 2013
prof. Ing. Miloš Barták, CSc. - Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Brno
Téma: Živočichové a rostliny v Antarktidě: biologické výzkumy antarktické pevniny

Antarktida není jen bílý kontinent pokrytý ledem a sněhem, jak si jej pamatujeme ze školních učebnic. Je to i kontinent plný života, který má mnoho forem, mnohdy neobvyklých. Přednáška bude zaměřena nejen na „klasické“ tučňáky a tuleně, které může turista či vědec spatřit v odledněných částech antarktického pobřeží, ale i na méně známé formy organismů žijících v jezerech, sněhu, ledu, mokřadech a antarktických vegetačních oázách. Návštěvníci přednášky se dozvědí zajímavá fakta o adaptacích, které si antarktičtí živočichové a rostliny vyvinuly, aby mohly přežít v často velmi nehostinných podmínkách prostředí. Rovněž budou detailně popsány typické ekosystémy, někdy drsné jindy romantické, ve kterých lze živočichy či rostliny v Antarktidě najít. Přednášku doplní řada zajímavostí z českých antarktických expedic do Antarktidy, zejména na ostrov Jamese Rosse, včetně života polárníků na antarktické stanici J.G.Mendela.
 
Listopad 13. 11. 2013
doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D. - Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Brno
Téma: Stopy v archeologii

Není stopa jako stopa - kromě pracovních stop na nástrojích se archeologové setkávají s otisky chodidel a různými formami záznamu rukou. Otisky dlaní a prstů se často vyskytují na povrchu archeologické keramiky a jejich hodnocení může přinést řadu informací o jejich původcích.
Přednáška je zaměřena na přehled dosavadních nálezů otisků prstů člověka na archeologické keramice a výsledků jejich hodnocení. Část přednášky bude věnována také novým nálezům reziduí a stop v korozních produktech kovů.
 
Říjen 2. 10. 2013
RNDr. Jan Hollan, Ph.D. - CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
Téma: Proč a jak obnovit noční prostředí
Střídání dne a noci bylo vždy tak samozřejmé a vítané, že je pochváleno už na začátku mýtů o vzniku světa. Dnes ale jako by bohatá část lidstva na onu pochvalu zapomněla, z mýtu si vybrala jen úvodní větu „Budiž světlo“. Přání po trvalém světle se daří už sto let čím dál snáze plnit. Jde o sám symbol zbavení se bídy a zaostalosti; populace bez elektřiny jsou pro nás barbaři.
Ukazuje se ale, že vymazání přírodního nástupu a průběhu noci má fatální důsledky pro individuální lidské zdraví, pro ztrátu kořenů všech civilizací a jejich rozklad, pro většinu živočišných druhů a ekosystémů. Je to zásadní komponenta globální změny.
Vrátit se k udržitelnému osvětlování, podobnému, jaké se užívalo tisíce let, je přitom technicky snadno možné. Stačí na to malinké množství elektřiny, přináší to velké pohodlí, je to šance pro zastavení epidemie obezity.
Během Café si ukážeme, jak na to, a pak vyjdeme do stmívajícího se městského prostředí a zamyslíme se nad umělými světly kolem sebe. Uvidíme a pochopíme rozdíl mezi osvětlováním kvalitním (i takové v Brně máme) a úplně hloupým, bohužel převažujícím.
(Pro obrazový úvod do tématu viz ev. odkazy z prvního odstavce na stránce http://svetlo.astro.cz/ )
 
Září 18. 9. 2013
prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr. - Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Brno
Téma: Proteinové a metabolické inženýrství: jak rozložit nerozložitelné látky v životním prostředí
Proteinovým inženýrstvím měníme molekulární strukturu a funkci proteinů. Metabolickým inženýrstvím pozměňujeme fungování celých buněk. Velká očekávání jsou vkládána do kombinace proteinového a metabolického inženýrství při řešení důležitých problémů moderní společnosti, jako je zajištění dostatku potravin, získávání energie z obnovitelných zdrojů, snižování emisí skleníkových plynů nebo likvidaci toxických odpadů. V přednášce budou představeny molekulární biotechnologie a na konkrétním příkladu demonstrován potenciál proteinového a metabolického inženýrství při konstrukci bakterií rozkládajících toxické látky v životním prostředí.
 
Červen 5. 6. 2013
doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. - Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze
Téma: Dar přítele Röntgena
Konec 19. století byl pro vědu a techniku velmi plodný. Mezi mnoha objevy té doby je jeden dozajisté výjimečný – objev paprsků X. Tyto paprsky si, ač jejich podstata byla tehdy ještě neznámá, rychle našly cestu do praxe ve formě nemocničních rentgenů. Necelých dvacet let po objevu se paprsky X zasloužily i o průlom v experimentálních metodách studia struktury hmoty. Po zásluze byly jak objev paprsků X, tak jejich použití ve výzkumu hmoty odměněny Nobelovou cenou.
I více jak po sto letech jsou paprsky Röntgenovy stále na výsluní experimentálních metod. A dokonce nejen na planetě Zemi. Jak došlo k jejich objevu, v čem jsou výjimečné, k čemu jsou dobré a co s nimi umíme se dozvíte právě na dnešním Science Café.
 
Duben 3. 4. 2013
prof. RNDr. Jiří Fajkus, CSc. - Mendelovo centrum genomiky a proteomiky rostlin – Středoevropský technologický institut, MU Brno
Téma: Co přinesl výzkum telomer kromě nenaplněných očekávání?
Telomeráza jako elixír mládí, zkracování telomer jako měřítko stárnutí – do jaké míry to skutečně platí? Jak se liší vývoj a stárnutí u rostlin a živočichů? Co bychom se rádi naučili od rostlin a co už víme? Jak dobrým cílem protinádorové terapie jsou telomery / telomeráza? V přednášce budou rekapitulovány klíčové objevy v oblasti výzkumu telomer a uvedeny s nimi související předpokládané aplikace získaných poznatků. Bude provedena krátká bilance toho, co z očekávaných aplikací se podařilo skutečně uvést do života, co (zatím) zůstalo ve svéře nesplněných slibů, a co zajímavého se při tom úsilí zjistilo. Nakonec budou představeny současné trendy v této oblasti výzkumu.
 
Březen 6. 3. 2013
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. - Ústav patologie FN Brno, Přírodovědecká fakulta + Lékařská fakulta MU Brno
Téma: Co nás učí nádory?
Zdravý mnohobuněčný organismus představuje harmonické společenství velkého počtu buněk, z nichž každá má svou funkci, kterou vykonává ve vymezeném čase a vymezeném prostoru pro maximální užitek celého organismu. Buňky v organismu spolu nesoutěží, ale vzájemně se podporují a spolupracují. Nádorové buňky porušují základní pravidla sociálního chování. Postupným hromaděním chyb (mutací) ve svém genomu se postupně vymaní z kontroly a omezení buněčného dělení, sníží se jejich ochota podstoupit programovanou buněčnou smrt, zvýší se genetická nestabilita, promění metabolismus, získají schopnost indukovat angiogenezi a metastázovat. Vývoj nádorů je významně ovlivněn stavem prostředí, které nádor obklopuje a ovlivňuje.
 
Únor 21. 2. 2013
doc. PhDr. Stanislav Bohadlo, CSc. - Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové
Téma: Barokní hudba
Tre Boemi in Italia – italsko-české hudební vztahy v průběhu let 1669/72 až 1781 kontinuálně reprezentují hradecký tiskař a nototiskař Jan Jakub Komárek v Římě, minoritský varhaník a skladatel Bohuslav (Matěj) Černohorský a houslista i operní a oratorní skladatel Josef Mysliveček, kteří vstoupili do hudebních dějin s přídomkem „ Boemo“. Všichni tři pocházeli z Čech (Hradec Králové, Nymburk a Praha), žili v Itálii a vyrovnali se ve svých hudebních profesích domácím tak dobře, že je Italové nejenom brali na vědomí, ale oceňovali u nich profesní dokonalost i určité jedinečné rysy, aniž bychom se odvažovali mluvit přímo o nějaké umělecké nacionalitě. Vždyť už samu adaptaci na italskou barokní a klasicistní hudbu a identifikaci s italským uměleckým prostředím nutno považovat za velký kariérní úspěch. Všichni tři nositelé přídomku „Boemo“ ovšem toto označení nejen pasivně přijímali, Komárek a Mysliveček ho navíc sami důsledně používali.
 
Únor 6. 2. 2013
prim. MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D. - Oddělení lékařské genetiky FB Brno a Biologický ústav LF MU
Téma: Lékařská genetika – trochu jiná medicína? Aneb když chcete něco udělat, aby Vaše děti byly zdravé
Klinická genetika se vedle diagnostiky dědičných chorob stará také o sociální a psychologické aspekty, které tato onemocnění pacientům a jejich rodinám přinášejí. Stejně jako ve všech ostatních oblastech medicíny i v genetice je zásadní stanovit správnou diagnózu a poskytnout vhodnou péči. V lékařské genetice tato činnost musí zahrnovat také pomoc postiženému jedinci tak, aby porozuměl povaze a důsledkům geneticky podmíněného onemocnění a vyrovnal se s nimi. Je-li choroba dědičná, přistupuje další rozměr: potřeba informovat další členy rodiny o jejich genetickém riziku a možnostech, jak toto riziko mohou modifikovat. Jako je specifickým rysem genetické choroby její tendence vyskytovat se v rodině opakovaně, je specifickým rysem genetického poradenství nejen zaměřovat se na původního pacienta, ale také na členy jeho rodiny, a to současné i budoucí.
 
Leden 23. 1. 2013
Ing. Petr Jedlička, Ph.D. - Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.
Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D. - Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU Brno
Téma: Rádiové sledování netopýrů a systém BAARA
Doposud používaná ruční radiotelemetrie vyžadovala vysoké fyzické nasazení při permanentním sledování značeného jedince a výzkum byl tedy velmi personálně náročný. Nová technologie BAARA umožňuje pokrytí zájmové oblasti systémem stacionárních stanic, které provedou pravidelnou lokalizaci značeného jedince automaticky. Celé zařízení jsme v průběhu let 2009-2012 důkladně testovali na kaloni egyptském na Kypru, v Egyptě a jižním Turecku. Systém je však využitelný i pro daleko menší živočichy, drobné netopýry, pěvce ale i větší hmyz.