Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

petrov.gif

Instagram Facebook

Z médií

všechny příspěvky

Kalendář událostí

Dnes < 2019 >  < prosinec > 
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          

Akademický bulletin

Akademický bulletin

S právníkem Centra transferu technologií Akademie věd ČR (CeTTAV) Michalem Beluským hovoříme o jeho zkušenostech s poskytováním služeb akademickým pracovištím, motivaci vědců k transferu znalostí i překážkách, které mu v českém prostředí brání.
Kopalova přednáška patří k význačným poctám, kterých mohou čeští vědci a vědkyně dosáhnout. Letos takto Česká astronomická společnost ocenila dvě význačné osobnosti: odborníka na fyziku elementárních částic Jana Řídkého, který je zároveň místopředsedou Akademie věd ČR, a Miroslava Hrabovského, ...
Plazma tvoří až 99 % viditelné hmoty vesmíru. Na Zemi se vyskytuje zřídka, nabízí ale mimořádné vlastnosti a jeho využití je široké. Od výroby nových pokročilých materiálů přes lékařské aplikace, chemii, optiku až po prakticky nevyčerpatelný bezpečný zdroj energie. ...
Dominanta pražských Petřin, kde vznikly první hydrogelové kontaktní čočky nebo léčivý přípravek na hojení ran Hemagel, slaví letos na podzim 60 let od založení. Ústav makromolekulární chemie se za tu dobu stal v oblasti polymerní chemie významnou a ve světě respektovanou vědeckou institucí. ...

Leden 23. 1. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Jak vznikala encyklopedie Český literární samizdat 1949–1989.

PhDr. Michal Přibáň, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Tématem přednášky jsou metody a možnosti výzkumu samizdatové literatury třicet let po listopadu 1989. Východiska i závěry budou ilustrovány na příkladech z právě vycházející publikace lexikografického oddělení Ústavu pro českou literaturu AV ČR, naznačeny budou též možné směry dalšího výzkumu.

 

Únor 20. 2. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Česká čtenářská republika.

Prof. PhDr. Jiří Trávníček, M. A., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Představení šestiletého výzkumu celé české populace z hlediska jejího vztahu ke čtení. Metodou byly tzv. čtenářské životopisy - co z nich vyplynulo, jací jsme čtenáři, jak se naše čtení v průběhu 20. a 21. století měnilo, jaké jsou klíčové fenomény naší čtenářské kultury. Výsledek tohoto výzkumu byl publikován v knize Česká čtenářská republika. Generace, fenomény, životopisy (2017).

 

Březen 20. 3. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století na Moravě a ve Slezsku

Mgr. Ludmila Hůrková, Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška se pokusí přiblížit projekt zabývající se proměnou zástavby na moravském a slezském venkově zejména v 19. a 20. století na pozadí širších historických souvislostí. Jedním z cílů projektu je poodhalit veřejnosti dosud často skryté památkové hodnoty venkovské architektury, zachytit její současný stav a zamyslet se nad její budoucností. Rovněž se pokusí nastínit metodiku práce s regionálními historickými prameny a katastrálními mapami.

 

Duben 17. 4. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Novokřtěnci, tragický školní výlet i vodní dílo, aneb co možná nevíte o historii obce Nové Mlýny

Mgr. Kateřina Dolejší, Ph.D., Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., brněnské pracoviště

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška představí dějiny a urbanistický vývoj Nových Mlýnů, nevelké vsi, která dala jméno gigantickému vodnímu dílu, při jehož hrázi dnes leží. Od počátků osídlení tohoto území byla klíčovým faktorem, ovlivňujícím podstatně životy místních obyvatel, blízkost řeky Dyje. Na ní už ve 14. století vznikl mlýn. U něj se později usadila komunita novokřtěnců. Dyje dávala obyvatelům Nových Mlýnů obživu, přinášela však i zkázu. Sporná regulace řeky a výstavba kaskády tří přehradních nádrží v 70. a 80. letech 20. století pozměnila mimo jiné také charakter novodobé zástavby obce.

 

Květen 15. 5. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Prozradí naše mluva, odkud jsme?

PhDr. Martina Ireinová, Ph.D.; PhDr. Hana Konečná, Ústav pro jazyk český AV ČR, v.v.i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Jinak se mluví v Čechách a jinak na Moravě a ve Slezsku. Např. v  Čechách lidé vostávají na vesnici, na Moravě bévajó/bývajú a ve Slezsku meškaju na dědině, v Čechách poličku vyrobí truhlář, na Moravě stolař. Různě se mluví i v jednotlivých částech Česka – jinak zní např. čeština v okolí Plzně nebo na Českobudějovicku, jinak zase v Podkrkonoší, podle mluvy můžeme identifikovat rodáka z Olomoucka, Valašska, Ostravska. – Během přednášky budou jednotlivá nářečí představena na základě zvukových nahrávek autentických nářečních promluv.

 

Květen 30. 5. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Vlastní jména (nejen) v projektech Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Mgr. Stanislava Spinková, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v.v.i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Jezdíte do Kuřimi, nebo do Kuřima? Pocházíte z Boleslavi, nebo z Boleslavy? Jak přišel ke svému jménu vrch Cukrmandle? Víte, kudy tečou/tekly řeky Švarcava a Cézava? Víte, kdo nebo co se jmenuje Jaroslav? Tušíte, jak ke svému příjmení přišla paní Mikulášovýchová? Přednáška bude věnována takovým i jiným problémům a vůbec fungování zeměpisných i osobních jmen v češtině.

 

Červen 19. 6. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Život v nářečí, nářečí v životě

PhDr. Stanislava Kloferová, CSc., Ústav pro jazyk český AV ČR, v.v.i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Existují ještě dnes tradiční nářečí? Prozradí ještě dnes naše řeč, odkud pocházíme? Je pravda, že se na Moravě mluví spisovně? To jsou témata přednášky Život v nářečí, nářečí v životě, která nás seznámí se současným stavem nářečního vyjadřování a s jeho rozdílnou podobou v Čechách na Moravě a ve Slezsku.

 

Srpen 21. 8. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Nahlédnutí do tajemného světa nanočástic

Mgr. Anna Týčová, Ph.D., Ústav analytické chemie AV ČR, v.v.i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Kdybychom udělali na papír tužkou tečku, vytvoříme prostor pro více než 100 miliónů nanočástic. Je tedy až neuvěřitelné, že něco tak malého dokáže zabít bakterie odolné antibiotikům, umožní rostlině vytvořit na svém listu kulatou kapku vody či zastaví na několik dní leteckou dopravu. V této přednášce poodkryjeme nejen některé ze záhadných vlastností nanočástic ale i jejich nesmírnou rozmanitost, která často nalézá i široké uplatnění v moderních výzkumných trendech.

 

Září 18. 9. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Biologická uhlíková pumpa a její ovlivňování klimatickou změnou

Mgr. Marian Pavelka, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Globální změna je úzce spojována se zvýšeným uvolňováním skleníkových plynů do atmosféry, a to především díky dynamicky rostoucímu spalování fosilních paliv v dopravě a průmyslu, rozsáhlému odlesňování a změnám ve využití krajiny. Nárůst je nepochybně antropogenního původu a je zřejmé, že s růstem lidské populace a ekonomickým růstem bude vzestup pokračovat. Středem zájmu je především oxid uhličitý, který je významným skleníkovým plynem a zároveň je základním substrátem fotosyntetické asimilace.

 

Říjen 16. 10. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Přežije smrk rok 2020 aneb Má smrk vůbec šanci vyrovnat se s klimatickou změnou?

Prof. Dr. Ing. Petr Horáček, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Scénáře klimatické změny v ČR předpovídají periody sucha se stále rostoucí frekvencí a intenzitou. Do r. 2016 mezi veřejností převládaly protichůdné názory – optimistický (klimatická změna a její dopady nejsou ničím novým, je obtížné předpovídat možné dopady) a pesimistický (současná kalamita způsobená suchem se vymyká tomu, co známe z minulosti; smrk opouští oblasti, kde není doma). Dnes víme, že vodní deficit vede nejen k chřadnutí a snížení obranyschopnosti dřevin, ale také to, že smrky odumírají díky přímému působení sucha.

 

Listopad 20. 11. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Etnoarcheologický výzkum pastevců sobů v prostoru severozápadní Sibiře.

doc. Mgr. Sandra Sázelová, Ph.D., Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Při etnoarcheologických výzkumech v severozápadní Sibiři (oblast Jangana Pe a Gydan) jsme sledovali sídlištní chování Něnců, sezonalitu tábořišť i využití krajiny při pastvě sobů, rybolovu a lovu. Zdokumentovali jsme několik desítek opuštěných tábořišť a stopy po dalších lidských aktivitách od 60. let 20. století po současnost. I po té, co byla opuštěna, si tábořiště zachovala podobnou strukturu, jakou pozorujeme již u lovců mamutů. Jaké podobnosti nebo naopak odlišnosti zde nacházíme a jak informace zpracováváme, se dozvíte na přednášce.

 

Prosinec 11. 12. 2019, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Poslední lovci Českého ráje

PhDr. Petr Šída, Ph.D., Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Oteplení na konci poslední doby ledové znamenalo pro lovce a sběrače střední Evropy obrovskou změnu, které se museli přizpůsobit. Toto období, které nazýváme mezolitem, patří i přes značné množství lokalit mezi nejméně poznané etapy středoevropského pravěku. Pískovcová oblast Český ráj je díky kombinaci mnoha faktorů jedním z nejlépe dochovaných míst této doby v ČR a zároveň územím, kde se setkali poslední lovci a nově objevivší zemědělci.

 

 

Přednášky v minulých letech

Prosinec 12. 12. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Symboly bohatství a moci: luxusní šperk a výzbroj velkomoravské elity

Mgr. Šárka Krupičková, Mgr. Šimon Ungerman, Ph.D., Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Vládnoucí vrstva Velkomoravské říše, k níž kromě panovníka patřili také početní velmoži, elitní bojovníci a jejich rodiny, stojí v trvalém centru zájmu naší raně středověké archeologie. Jak se tito lidé veřejně prezentovali, jak dávali najevo svoje materiální bohatství a politickou moc? O projevech velkomoravské elity v archeologických pramenech i obecněji o vzorcích chování aristokracie v tehdejší Evropě, jak je známe ze soudobých písemných pramenů, budou mluvit pracovníci brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

 

Listopad 21. 11. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: „Tajemství“ hlavní hrobky v mikulčické bazilice ve světle nových výzkumů

PhDr. Lumír Poláček, CSc., Mgr. Patrick Bárta, Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Hrob 580 v hlavní lodi mikulčické trojlodní baziliky, spojovaný některými autory sporně s místem posledního odpočinku moravského arcibiskupa Metoděje, je předmětem živých vědeckých diskusí, ale také řady spekulací a dezinformací. S postupem výzkumu vystupují nové skutečnosti a indicie, které přispívající ke spolehlivému výkladu hrobu. O samotném objevu z roku 1957 a některých nálezech z hrobu z Vás budou informovat pracovníci brněnského Archeologického ústavu AV ČR: archeolog/ředitel ústavu a odborník na výrobní technologie raně středověkých zbraní.

 

Říjen 17. 10. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Maže se vesmírná sonda opalovacím krémem?

Ing. Natália Luptáková, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Zní to možná neuvěřitelně, ale oxid zinečnatý – celkem nenápadný materiál – slouží jako vynikající ochrana před slunečním UV zářením. Najdeme ho tedy jak v opalovacím krému, tak v ochranné vrstvě vesmírných sond. Oxid zinečnatý je však i klíčovým materiálem UV LED obrazovek, solárních článků, léčivých mastí a přispěl také k historickému základu vývoje faxu. Na přednášce se dozvíte i další zajímavosti a aplikace tohoto materiálu, že se jeho nenápadnost změní v naprostou nepostradatelnost.

 

Září 19. 09. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Když si slitiny umí pamatovat …

Bc. Adam Weiser, Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Stávají se běžnou součástí každodenního života, a přesto o nich málo kdo z nás slyšel. Řeč je o slitinách s tvarovou pamětí. Dokáží srovnat chrup, opravit lidskou tepnu, spojit potrubí i regulovat teplotu. Odkud se bere ona paměť? Jak se využívá ve zmíněných aplikacích? A jak dokážeme zjišťovat, kolik si toho materiál zapamatoval? To, i něco navíc, se dozvíte v populárně naučné přednášce zaměstnance Ústavu fyziky materiálů AV ČR.


Srpen 15. 08. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Jak vznikl život a jak vypadal ve svých počátcích? Kde je uložena genetická informace a jak se měnila v průběhu evoluce? Je v naší DNA zakódováno naše lidství?

Přednáška se bude zabývat možnými scénáři počátků života na Zemi – zda život vznikal na zemském povrchu, v hlubinách oceánů či v zemské kůře. Bude zmíněna i možnost mimozemského původu živých forem nebo alespoň stavebních kamenů života. Jádrem přednášky bude příběh evoluce genetické informace od prvních replikujících se molekul, pravděpodobně na bázi RNA, přes vznik genetického kódu, vznik molekul DNA, až po první buňky a následný vývoj bakterií, živočichů i rostlin. Organizmy i jejich genetická informace směřují k vyšší složitosti. Jakou roli hrají „skákající geny“ tvořící velkou část genomů – jsou pouhými genomovými parazity nebo jsou nějak užiteční? Cesta genů dospěje až ke člověku – druhu, který se ohlíží a nad svým příběhem zamýšlí. Genom člověka byl přečten a je zde doba, kdy si každý z nás může přečíst genom vlastní. Přednášející se ptá – co nám nové možnosti genomiky přinesou? Jsme na ně připraveni? Vždyť umíme genomy nejen číst, ale začínáme je i psát. Odhalí nám DNA, co dělá člověka člověkem?


Červen 20. 06. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Voda v zahradě – okrasná a koupací jezírka nejsou bezúdržbová

Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. – odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Co všechno je potřeba vědět než si vybudujeme vodní prvek v zahradě a jak bychom se o vodu v zahradě měli starat, je tématem přednášky.

 

Květen 16.05.2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Co do vody nepatří, aneb víme, co vypouštíme z domácností a jak můžeme vodu chránit?

Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. – odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Chcete, aby byla voda kolem nás čistá a nezávadná? Všichni k tomu můžeme přispět tím, že budeme správně hospodařit a nepouštět do odpadní vody co tam nepatří. Co způsobí nežádoucí látky na čistírně a pak následně v povrchové vodě a jak můžeme vodu chránit, se dozvíte na přednášce.

 

Duben 18. 04. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Tváří v tvář: Darwin a Mendel, dva geniální současníci

Prof. RNDr. Miloš Macholán, CSc., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

V červenci 1862 se Gregor Johann Mendel vydává na svoji nejdelší cestu v životě. Spolu s více než třemi tucty svých kolegů z brněnské Realschule a dalších členů oficiální výpravy putuje přes Salzburg, Mnichov, Stuttgart, Štrasburk a Paříž do Londýna, kde se právě pořádá mamutí oslava průmyslového pokroku – Světová výstava. Skutečnost, že se Mendel dostává do bezprostřední blízkosti svého o 13 let staršího současníka Charlese Darwina, zavdala příčinu ke spekulacím o jejich možném osobním kontaktu. I když tuto možnost můžeme takřka s jistotou vyloučit (Darwin s manželkou byli v té době zavřeni doma, kde pečovali o svého vážně nemocného syna Leonarda a nepřijímali žádné návštěvy), můžeme se dohadovat, jak by po takovém setkání vypadala Darwinova evoluční teorie. Jeho stěžejní dílo O původu druhů sice spatřilo světlo světa už před třemi lety, nicméně v následujících vydáních ho stále doplňoval a upravoval. Mělo by ale takové setkání skutečně nějaký dopad? Pochopil by jeden druhého? V čem byli oba geniální přírodovědci podobní a v čem se lišili? Proč objevení Mendelovy práce paradoxně téměř pohřbilo Darwinovu teorii?

 

Březen 21. 03. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Specifika rozvoje obcí v okolí velkoplošných vojenských výcvikových prostor (vojenských újezdů)

Mgr. Petr Klusáček, Ph.D., Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Rozvoj obcí v okolí vojenských újezdů byl vždy velmi komplikovaný. Vojenské výcvikové prostory byly vytvářeny v průběhu 20. století na úkor mnoha obcí. Zejména v období 2. světové války a v 50. letech docházelo k nucené a násilné fyzické likvidaci velkého počtu obcí a sídel, což se negativně zapsalo do kolektivní paměti obyvatelstva žijícího v okolí. Potřeby armád (československé, německé, sovětské) byly brány jako strategicky důležité a na místní zájmy obyvatelstva v okolních obcích nebyly brány prakticky žádné ohledy. V období po roce 1989 došlo ke změně situace a také v souvislosti s odchodem sovětské armády byly některé vojenské újezdy v roce 1991 zrušeny (např. Ralsko, Milovice-Mladá). V důsledku postupné profesionalizace Armády ČR došlo v následujícím období k dalšímu poklesu intenzity vojenského využití také u zbývajících 5 vojenských újezdů (Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá), a proto k 1. 1. 2016 došlo ke zrušení vojenského újezdu Brdy a k podstatnému územnímu zmenšení dalších 4 vojenských újezdů. V rámci přednášky budou veřejnosti představeny nejdůležitější problémy, které některé obce musí řešit při správě bývalých vojenských území, která se mnoho desetiletí v období před k 1. 1. 2016 rozvíjela naprosto ve zcela odlišných podmínkách.

 

Únor 21. 02. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Mezi pralesem a laboratoří: studium parazitárních onemocnění u lidoopů

Mgr. Klára Judita Petrželková, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Lidoopi patří mezi nejvíce ohrožené savce, dle IUCN patří mezi ohrožené anebo kriticky ohrožené druhy. Cirkulace patogenů mezi lidoopy a lidmi přitahuje značnou pozornost, neboť lidoopi mohou být rezervoárem lidských infekcí a řada patogenů přenášených lidmi může mít zase devastující vliv na volně žijící populace lidoopů. Dlouhodobý výzkum probíhající na Ústavu biologie obratlovců AVČR, Parazitologickém ústavu AVČR a Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně ve spolupráci s mnoha zahraničními institucemi si klade za cíl vyplnit mezery ve znalostech týkajících se diverzity a ekologie parazitů u lidoopů a popsat vliv vzrůstajícího kontaktu mezi lidoopy a lidmi na komunity parazitů. Přijďte si poslechnout, jak takový výzkum probíhá.


Leden 24. 01. 2018, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Když na délce záleží: Příběh pěvčích spermií

Mgr. Pavlína Opatová, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Každý živý organismus i každá jeho buňka v sobě nese hluboko ukrytý příběh o zrodu, životu, zániku a nesčetných adaptacích dlouhé linie předků, který byl formován po mnoho tisíců a milionů let. Příběh spermií u pěvců nám vypráví o tom, že na délce, alespoň v některých případech, dosti významnou měrou, skutečně záleží.

 

Prosinec 13. 12. 2017, 17:00
Téma: Které materiály dokážou spoutat plazmu?
Ing. Luděk Stratil, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Otázka produkce "čisté" energie je pro budoucí rozvoj lidstva velmi důležitá. Tyto zdroje elektrické nebo tepelné energie musí být dostatečně spolehlivé a měly by co možná nejméně zatěžovat životní prostředí. Již od padesátých let 20. století pracují vědci z celého světa na realizaci tzv. fúzní reakce v pozemských podmínkách. Ve hvězdách a Slunci, našemu odvěkému zdroji energie, probíhají totiž tyto reakce neustále. Při fúzních reakcích dochází ke spojování jader atomů za vzniku velkého množství energie. Fúzní reakce je opak štěpné reakce, tedy té, která probíhá v jaderných elektrárnách nebo při jaderném výbuchu. Hlavní předností fúzní reakce je, že se ve své podstatě sama zastavuje a produkuje radioaktivní prvky s relativně nízkým poločasem rozpadu. Při fúzní reakci vzniká tzv. plazma, tedy směs plynů zahřátých na velmi vysokou teplotu několika tisíc stupňů za velmi nízkého tlaku. K uskutečnění fúzní reakce je třeba se k těmto podmínkám přiblížit. K tomuto účelu byly vyvinuty speciální zařízení, tzv. tokamaky. V těchto zařízeních již byla plazma udržena několik tisícin sekundy a byla tak experimentálně potvrzena možnost realizace fúzní reakce v pozemských podmínkách. V současné době se proto pracuje na vývoji tokamaků větší velikosti s různou koncepcí zážehu a udržení fúzní reakce. Komponenty z materiálů v blízkém okolí plazmy jsou exponovány na samotnou hranici jejich použití. Přednáška vás přehledně a poutavě provede hlavními koncepcemi navrhovaných fúzních zařízení a problematikou aplikace jejich konstrukčních materiálů.

 

Listopad 15. 11. 2017, 17:00
Téma: Materiály a konstrukce kolem nás
RNDr. Jiří Svoboda, CSc., DSc., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Veškeré lidmi vytvořené předměty mají dva základní atributy: vlastní konstrukci a v ní použité materiály. Dobrý konstruktér musí mít nejen dobrý cit pro geometrii předmětu, aby optimálně plnil požadované funkce, ale musí i velmi dobře znát vlastnosti a ceny materiálů, které jsou vhodné pro použití v konstrukci, a z nich vybrat pro konstrukci ty nejvhodnější. Dobrý konstruktér musí mít i ponětí o možnostech co nejjednodušší výroby předmětů a všechny tyto dovednosti sladit.
Rozmanitost existujících materiálů patří k jednomu z největších bohatství, které si lidstvo za svou existenci vytvořilo. Mezi nejúžasnější konstrukční materiály patří dřevo (obnovitelný přírodní materiál), beton (dočasně tekutý kámen) a ocel (s obrovskou variabilitou vlastností a použití).
Dnešní život si nedokážeme přestavit ani bez dalších kovů a slitin, skla, plastických hmot, papíru, izolačních hmot, keramiky, textilu, spojovacích či dalších přírodních materiálů. Rozhlédneme-li se kolem sebe, můžeme seznam dlouze doplňovat. Srovnatelné, ne-li větší bohatství představují i dosud vymyšlené konstrukce a technologie jejich provedení, byť je zde potenciál značně nedočerpaný.
V přednášce provedeme exkurzi přes současné, často běžné, materiály a jejich použití v konstrukcích.
Podrobněji rozebereme technologie výroby a vlastnosti špičkových kovových materiálů. Na závěr ukážeme na obrovský potenciál pro zlepšování v konstrukci a využití existujících materiálů při výstavbě budov.

 
Říjen 18.10.2017, 17:00
Téma: O Germánech doby římské ve středním Podunají
Mgr. Marek Vlach, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Obyvatelstvo Moravy, přilehlého Dolního Rakouska a západoslovenského Pomoraví v prvních staletích po změně letopočtu tvořili příslušníci polabských Germánů, patřící zřejmě ke kmeni Markomanů. Tito "barbaři" se dokonce nebáli postavit se mocné Římské říši císaře Marka Aurelia. Jejich náčelníci zde byli na onen svět vypraveni a do hrobu uloženi s takovým bohatstvím, jaké v celé tehdejší neřímské Evropě nemělo obdoby. Kolik jich žilo na našem území a jak vypadaly jejich běžné životní podmínky, domy a předměty každodenní potřeby, se můžete dozvědět v rámci přednášky.
 
Září 20.9.2017, 17:00
Téma: Když na Moravě psaly dějiny římské legie. Markomanské války císaře Marka Aurelia.
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Nestalo se příliš často, aby se na našem území odehrávaly rozsáhlé konflikty, které zásadně ovlivnily následný historický vývoj prakticky celé Evropy. Jedním z nemnoha takových událostí byly tzv. markomanské války, které vedl slavný římský císař Markus Aurelius proti četným barbarským kmenům ve střední Evropě. Vůdčí roli mezi těmito odpůrci Říma zastával kmen Markomanů, jenž v té době sídlil také na jižní a střední Moravě. Podle nich se též uchoval název těchto válek a také zde římské vojsko vedlo několik rozsáhlých operací. V posledních letech se Středisko pro výzkum doby římské a stěhování národů Archeologického ústavu Akademie věd, ČR, Brno, v. v. i., se velmi intenzivně zabývá objevováním a zkoumáním stop, které ve středním Podunají zanechaly římské legie. Jejich postupné poznání umožňuje stále detailněji popsat rozsah a strategické záměry římského vojska a také pochopit dopad římské okupace na místní germánské obyvatelstvo. V rámci přednášky budou veřejnosti představeny některé nové archeologické poznatky k tomuto tématu.
 

Srpen 16.8.2017, 17:00
Téma: Když se řekne biokoroze…
Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. a Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. - odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Co znamená biokoroze a jak mohou poškodit mikroorganismy jako jsou sinice a řasy nejen památky, ale i konstrukce mostů, komínů, chladících věží ale také vzácných soch a reliéfů domů? Většina lidí zná jen korozi kovů – říkáme, že to zrezaví. Koroze betonu, fasád, přírodního kamene je proces, kdy mikroorganismy svými metabolity, jako jsou enzymy, či kyseliny rozruší materiál, do kterého pak proniká voda, která může mrznout, nebo pomůže plísním, sinicím či bakteriím prorůst a roztrhat pískovec, beton a další materiály. Nové poznatky o mikrosvětě organismů, které mohou roztrhat most, nebo rozpustit sochu se můžete dozvědět, když navštívíte naši přednášku.

 

Červenec 19.7.2017, 17:00
Téma: Čím jsou koupací biotopy zajímavé?
Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. a Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. - odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Už jste se někdy koupali v přírodním biotopu? Jaké přírodní principy se starají o čistotu vody? Co by měl každý vědět před tím, než se rozhodne navštívit, nebo před tím, než si postaví koupací biotop? Mýty a fakta o koupacích biotopech. Jak se správně starat o koupací a okrasná jezírka? Na tyto a další otázky kolem kvality vody koupacích biotopů a zahradních jezírek získáte odpověď na naší přednášce.

 

Červen 21.6.2017, 17:00
Téma: Přesná laserová měření délky na vzduchu
Ing. Tomáš Pikálek a Ing. Zdeněk Buchta, Ph.D., Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Laserová interferometrie umožňující měření délky ve velkém rozsahu a s vysokým rozlišením nachází uplatnění například v přesném strojírenství. Jedním z hlavních limitujících faktorů přesnosti interferometrických měření prováděných za atmosferických podmínek je měnící se index lomu vzduchu. V jeho důsledku dochází ke zkracování vlnové délky laseru, kterou používáme jako základní měřítko délky, a tedy ovlivňování naměřených hodnot. V případě přesných měření délky je tedy nezbytné měřit i hodnotu indexu lomu vzduchu během měření.

Úvodní částí přednášky bude náhled do laserové interferometrie a též interferometrie v bílém světle, vysvětlení používaných principů a přehled jejich aplikací. Hlavním tématem bude index lomu vzduchu a metody jeho měření, zejména pak metoda nově vyvinutá na Ústavu přístrojové techniky AV ČR.

 
Květen 17.5.2017, 17:00
Téma: Přechylování příjmení v současné češtině
PaedDr. Zuzana Hlubinková, CSc., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

První část přednášky bude věnována problematice příjmení v češtině, jejich vývoji, motivacím a frekvenci. Stručně bude nastíněna obdobná problematika i v sousední slovenštině (nová publikace M. Majtána Naše priezviská, 2014).
Druhá část přednášky bude zaměřena na přechylování příjmení zejména v současné češtině. Všímá si především jmen typu Karolína Peak, kdy její nositelky splňující podmínky zákona o matrikách mají příjmení v mužském tvaru. V témže tvaru mohou mít po sňatku společné příjmení nositelky dvou příjmení (typ Romana Jákl Vítová), pokud rovněž splňují zákonné podmínky.
 
Duben 19.4.2017, 17:00
Téma: Tři osudové okamžiky dějin Polska za druhé světové války
Doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D., DSc., Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Pro naše severní sousedy znamenala druhá světová válka zásadní přelom v jejich dějinách. Její dopady a vlivy jsou přitom zřejmé v polském historickém i politickém myšlení dodnes. Dějiny Polska za druhé světové války jsou doslova nabity množstvím slavných, ale i tragických událostí. Na pozadí tří vybraných okamžiků představí přednáška roli Polska v druhé světové válce, vysvětlí ji v rámci širšího kontextu tehdejších událostí a vyvrátí také některé mýty, které se dodnes udržují v obecném povědomí.
 
Březen 15.3.2017, 17:00
Téma: Všední a sváteční den papežského nuncia na rudolfinském dvoře
PhDr. Mgr. Tomáš Černušák, Ph.D., Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.

Papežští diplomaté – nunciové – byli u rudolfinského císařského dvora v Praze vlivnými činiteli politického a náboženského života a dokázali prosadit řadu záměrů směřujících k podpoře katolické církve. Z jejich bohaté korespondence, uložené v italských a vatikánských archivech, i z dalších pramenů lze zkoumat ovšem i to, jak navazovali nezbytné kontakty a získávali informace, dále běžný chod nunciatury, její personální obsazení, zdravotní stav nunciů i jejich záliby.
 
Únor 22. 2. 2017, 17:00
Téma: Co prozrazují zrakové klamy o lidské mysli
Doc. Mgr. Radovan Šikl, Ph.D., Psychologický ústav AV ČR, v. v. i.
Místo: Literární kavárna a knihkupectví Academia v Brně, náměstí Svobody 13, Brno.
V přednášce bude vysvětlena motivace a popsán vývoj příprav výstavy Klamárium, instalované až do začátku května roku 2017 v brněnském VIDA! science centru. Snahou výstavy je přiblížit návštěvníkům zákonitosti lidského zrakového vnímání, přičemž zrakové klamy jsou k této ilustraci mimořádně vhodné. Klamy jsou zde ukázány nikoliv jako doklad omylnosti lidského zraku, spíš k dokreslení zrakového vnímání coby vysoce komplexního mentálního procesu organizace a interpretace informací. Každý exponát na výstavě je opatřen obsáhlým vysvětlením příčin vzniku klamu, v nabídce je i možnost komentované prohlídky či vyzkoušení úloh používaných v psychologickém experimentálním výzkumu. Autorem výstavy je Psychologický ústav AV ČR, v. v. i.
 
 
 
Červen 19. 6. 2014, 17:00
Téma: Jdeme se koupat do přírody! Radost, strach nebo obavy?
Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. - odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie, Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Každoročně si klademe otázku jaká bude kvalita vody ke koupání a k dalšímu jejímu využití pro rekreaci jako je vodní lyžování, surfování apod. Prostředí vody odráží stopy lidské činnosti, kterými mi je ovlivňována její kvalita. Dokážeme tuto vzácnou tekutinu ochránit před negativními zásahy? Povede naše úsilí k včasné detekci látek které do vody nepatří a dokážeme tyto látky, jako jsou například estrogeny, farmaka, pesticidy, ale i nanočástice, využitím originálních technologií odstranit? Dovedeme zavčasu zabránit rozvoji vodního květu sinic? Přednáška bude zaměřena na kvalitu a ochranu světa pod vodní hladinou.
 
Březen 12. 3. 2014, 18:00
Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. - Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Téma: Moravu ničí sucho - bude hůř? - nejzávažnější hydrometeorologický extrém regionu

Přednáška rozebere a objasní klimatické a meteorologické příčiny sucha a zaměří se na jeho sledování a monitoring. Vědecko-populární formou přiblíží jeho vývoj v posledních 150 letech na území Jižní Moravy ve vztahu k zemědělské produkci a krajině a naznačí jeho budoucí vývoj v kontextu klimatických scénářů a prognóz. Součástí přednášky budou informace o detailním sledování sucha na základě vědeckého projektu ČR-USA, jehož výstupy jsou aktuálně zveřejňované na internetu.
 
Únor 12. 2. 2014, 18:00
PhDr. Juraj Barbarič - psycholog a psychoterapeut
Téma: O psycho-oborech, schizofrenii, poruchách přijmu potravy, rodinách a jiných ošklivých pohádkách

Víte o tom, že bratry Wrightovy zavřeli do blázince, když prohlásili, že stroj, těžší než vzduch, může létat? Pravděpodobně víte, že Giordana Bruna za jeho učení, které nebyl ochoten odvolat, upálili. Mnozí velmi moudří lidé měli v historii vědy velké potíže, když přišli s něčím novým. Časem se však jejich učení prosadilo…

Možná nevíte o tom, že mnoho z toho, co si zatím myslíte o psycho-oborech, schizofrenii, poruchách příjmu potravy (i dalších „diagnózách“) a co si myslíte o tom, jak s lidmi, kteří „těmito věcmi“ trpí, zacházet, jsou nesmysly. Podobného typu, jak si lidé kdysi mysleli, že se Slunce točí kolem Země.
Povykládám vám o tom, jak to, že to, co obvykle slyšíte nebo čtete z těchto oblastí a okruhů lidských životů, jsou nesmysly. O to dokonce často i tehdy, když něco o tom slyšíte či čtete v rámci studia medicíny nebo psychologie. A pokud to nejsou úplné nesmysly, tak jsou to minimálně částečné nesmysly, které mají jednak na utrpení lidí a jednak na kvalitu péče v psycho-oborech obrovský vliv.
Chci zdůraznit, že já nejsem ani Giordano Bruno, ani Kopernik, ani Einstein, ani Heisenberg psycho-oborů. Já sám jsem nic nevymyslel, na nic jsem nepřišel. Pouze se pokouším být druhým, třetím, několikátým hlasem lidí, kteří a jsou mnohem moudřejší a vzdělanější, než jsem já … však jejich hlasy byly a jsou umlčovány. I to má své důvody, o kterých se zmíním.
Psycho-témata a jejich prezentování (na školách, v knížkách, v rozhlase, v televizi…) se týkají kvality života každého jednotlivce i celé planety mnohem víc, než jste možná o tom zatím přemýšleli.

Kdo jsem?
PhDr. Juraj Barbarič. Základním vzděláním psycholog a tímto základním vzděláním velmi špatný psycholog. Později jsem naštěstí narazil na jiné zdroje poznání, než které mi nabídla vysoká škola i začátek mé profesní praxe. A tak jsem se stal postmoderním komunikačním psychoterapeutem (co je to „post-moderní“ vysvětlím, bude-li potřeba). Po ukončení vysoké školy jsem pracoval cca 4 roky ve „standardní“ psychiatrické léčebně, následně cca 3 roky na „standardní“ psychiatrické klinice a pak ještě cca 2 roky jako konsiliární psycholog (psychologické děvče pro všechno) ve velké univerzitní nemocnici. Poté jsem přibližně kolem roku 1996 odešel do privátní praxe, kterou provozuji do těchto dní. Když se mne někdo zeptá, na co se specializuji, tak odpovím, že na lidi … a na to, abych lidem uměl co nejužitečněji pomáhat na jejich cestách životem …
 
Leden 8. 1. 2014, 18:00
Mgr. Vlastimil Stenzl - oddělení genetických expertiz, Kriminalistický ústav Praha
Téma: Biogeografický původ jedince a jeho genealogické souvislosti

Genetická analýza chromozomu v sobě skrývá nové možnosti získávání informací o biogeografickém původu jeho nositele. Cílem biogeografie je odhalit, kde organismy žijí a v jakém množství.
Díky pokroku v těchto analýzách je možné provádět stále jemnější testování jeho původu. Ve spojení s mužskými příjmeními je potom tento typ genetické analýzy hojně využíván pro geneticko-genealogické (rodopisné) testování. Dostupnost těchto metod tak dnes již umožňuje širokému okruhu zájemců ověřit si pomocí vědeckých metod teorie o svém původu. Komplexní zkoumání na tomto poli je však limitováno dostupností dobrovolníků ochotných poskytnout svůj biologický materiál pro testování. Spojením genetických a genealogických přístupů je možné mapovat složení původních (zakladatelských) a současných populací.
 
Prosinec 11. 12. 2013
prof. Ing. Miloš Barták, CSc. - Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Brno
Téma: Živočichové a rostliny v Antarktidě: biologické výzkumy antarktické pevniny

Antarktida není jen bílý kontinent pokrytý ledem a sněhem, jak si jej pamatujeme ze školních učebnic. Je to i kontinent plný života, který má mnoho forem, mnohdy neobvyklých. Přednáška bude zaměřena nejen na „klasické“ tučňáky a tuleně, které může turista či vědec spatřit v odledněných částech antarktického pobřeží, ale i na méně známé formy organismů žijících v jezerech, sněhu, ledu, mokřadech a antarktických vegetačních oázách. Návštěvníci přednášky se dozvědí zajímavá fakta o adaptacích, které si antarktičtí živočichové a rostliny vyvinuly, aby mohly přežít v často velmi nehostinných podmínkách prostředí. Rovněž budou detailně popsány typické ekosystémy, někdy drsné jindy romantické, ve kterých lze živočichy či rostliny v Antarktidě najít. Přednášku doplní řada zajímavostí z českých antarktických expedic do Antarktidy, zejména na ostrov Jamese Rosse, včetně života polárníků na antarktické stanici J.G.Mendela.
 
Listopad 13. 11. 2013
doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D. - Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Brno
Téma: Stopy v archeologii

Není stopa jako stopa - kromě pracovních stop na nástrojích se archeologové setkávají s otisky chodidel a různými formami záznamu rukou. Otisky dlaní a prstů se často vyskytují na povrchu archeologické keramiky a jejich hodnocení může přinést řadu informací o jejich původcích.
Přednáška je zaměřena na přehled dosavadních nálezů otisků prstů člověka na archeologické keramice a výsledků jejich hodnocení. Část přednášky bude věnována také novým nálezům reziduí a stop v korozních produktech kovů.
 
Říjen 2. 10. 2013
RNDr. Jan Hollan, Ph.D. - CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
Téma: Proč a jak obnovit noční prostředí
Střídání dne a noci bylo vždy tak samozřejmé a vítané, že je pochváleno už na začátku mýtů o vzniku světa. Dnes ale jako by bohatá část lidstva na onu pochvalu zapomněla, z mýtu si vybrala jen úvodní větu „Budiž světlo“. Přání po trvalém světle se daří už sto let čím dál snáze plnit. Jde o sám symbol zbavení se bídy a zaostalosti; populace bez elektřiny jsou pro nás barbaři.
Ukazuje se ale, že vymazání přírodního nástupu a průběhu noci má fatální důsledky pro individuální lidské zdraví, pro ztrátu kořenů všech civilizací a jejich rozklad, pro většinu živočišných druhů a ekosystémů. Je to zásadní komponenta globální změny.
Vrátit se k udržitelnému osvětlování, podobnému, jaké se užívalo tisíce let, je přitom technicky snadno možné. Stačí na to malinké množství elektřiny, přináší to velké pohodlí, je to šance pro zastavení epidemie obezity.
Během Café si ukážeme, jak na to, a pak vyjdeme do stmívajícího se městského prostředí a zamyslíme se nad umělými světly kolem sebe. Uvidíme a pochopíme rozdíl mezi osvětlováním kvalitním (i takové v Brně máme) a úplně hloupým, bohužel převažujícím.
(Pro obrazový úvod do tématu viz ev. odkazy z prvního odstavce na stránce http://svetlo.astro.cz/ )
 
Září 18. 9. 2013
prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr. - Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Brno
Téma: Proteinové a metabolické inženýrství: jak rozložit nerozložitelné látky v životním prostředí
Proteinovým inženýrstvím měníme molekulární strukturu a funkci proteinů. Metabolickým inženýrstvím pozměňujeme fungování celých buněk. Velká očekávání jsou vkládána do kombinace proteinového a metabolického inženýrství při řešení důležitých problémů moderní společnosti, jako je zajištění dostatku potravin, získávání energie z obnovitelných zdrojů, snižování emisí skleníkových plynů nebo likvidaci toxických odpadů. V přednášce budou představeny molekulární biotechnologie a na konkrétním příkladu demonstrován potenciál proteinového a metabolického inženýrství při konstrukci bakterií rozkládajících toxické látky v životním prostředí.
 
Červen 5. 6. 2013
doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. - Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze
Téma: Dar přítele Röntgena
Konec 19. století byl pro vědu a techniku velmi plodný. Mezi mnoha objevy té doby je jeden dozajisté výjimečný – objev paprsků X. Tyto paprsky si, ač jejich podstata byla tehdy ještě neznámá, rychle našly cestu do praxe ve formě nemocničních rentgenů. Necelých dvacet let po objevu se paprsky X zasloužily i o průlom v experimentálních metodách studia struktury hmoty. Po zásluze byly jak objev paprsků X, tak jejich použití ve výzkumu hmoty odměněny Nobelovou cenou.
I více jak po sto letech jsou paprsky Röntgenovy stále na výsluní experimentálních metod. A dokonce nejen na planetě Zemi. Jak došlo k jejich objevu, v čem jsou výjimečné, k čemu jsou dobré a co s nimi umíme se dozvíte právě na dnešním Science Café.
 
Duben 3. 4. 2013
prof. RNDr. Jiří Fajkus, CSc. - Mendelovo centrum genomiky a proteomiky rostlin – Středoevropský technologický institut, MU Brno
Téma: Co přinesl výzkum telomer kromě nenaplněných očekávání?
Telomeráza jako elixír mládí, zkracování telomer jako měřítko stárnutí – do jaké míry to skutečně platí? Jak se liší vývoj a stárnutí u rostlin a živočichů? Co bychom se rádi naučili od rostlin a co už víme? Jak dobrým cílem protinádorové terapie jsou telomery / telomeráza? V přednášce budou rekapitulovány klíčové objevy v oblasti výzkumu telomer a uvedeny s nimi související předpokládané aplikace získaných poznatků. Bude provedena krátká bilance toho, co z očekávaných aplikací se podařilo skutečně uvést do života, co (zatím) zůstalo ve svéře nesplněných slibů, a co zajímavého se při tom úsilí zjistilo. Nakonec budou představeny současné trendy v této oblasti výzkumu.
 
Březen 6. 3. 2013
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. - Ústav patologie FN Brno, Přírodovědecká fakulta + Lékařská fakulta MU Brno
Téma: Co nás učí nádory?
Zdravý mnohobuněčný organismus představuje harmonické společenství velkého počtu buněk, z nichž každá má svou funkci, kterou vykonává ve vymezeném čase a vymezeném prostoru pro maximální užitek celého organismu. Buňky v organismu spolu nesoutěží, ale vzájemně se podporují a spolupracují. Nádorové buňky porušují základní pravidla sociálního chování. Postupným hromaděním chyb (mutací) ve svém genomu se postupně vymaní z kontroly a omezení buněčného dělení, sníží se jejich ochota podstoupit programovanou buněčnou smrt, zvýší se genetická nestabilita, promění metabolismus, získají schopnost indukovat angiogenezi a metastázovat. Vývoj nádorů je významně ovlivněn stavem prostředí, které nádor obklopuje a ovlivňuje.
 
Únor 21. 2. 2013
doc. PhDr. Stanislav Bohadlo, CSc. - Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové
Téma: Barokní hudba
Tre Boemi in Italia – italsko-české hudební vztahy v průběhu let 1669/72 až 1781 kontinuálně reprezentují hradecký tiskař a nototiskař Jan Jakub Komárek v Římě, minoritský varhaník a skladatel Bohuslav (Matěj) Černohorský a houslista i operní a oratorní skladatel Josef Mysliveček, kteří vstoupili do hudebních dějin s přídomkem „ Boemo“. Všichni tři pocházeli z Čech (Hradec Králové, Nymburk a Praha), žili v Itálii a vyrovnali se ve svých hudebních profesích domácím tak dobře, že je Italové nejenom brali na vědomí, ale oceňovali u nich profesní dokonalost i určité jedinečné rysy, aniž bychom se odvažovali mluvit přímo o nějaké umělecké nacionalitě. Vždyť už samu adaptaci na italskou barokní a klasicistní hudbu a identifikaci s italským uměleckým prostředím nutno považovat za velký kariérní úspěch. Všichni tři nositelé přídomku „Boemo“ ovšem toto označení nejen pasivně přijímali, Komárek a Mysliveček ho navíc sami důsledně používali.
 
Únor 6. 2. 2013
prim. MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D. - Oddělení lékařské genetiky FB Brno a Biologický ústav LF MU
Téma: Lékařská genetika – trochu jiná medicína? Aneb když chcete něco udělat, aby Vaše děti byly zdravé
Klinická genetika se vedle diagnostiky dědičných chorob stará také o sociální a psychologické aspekty, které tato onemocnění pacientům a jejich rodinám přinášejí. Stejně jako ve všech ostatních oblastech medicíny i v genetice je zásadní stanovit správnou diagnózu a poskytnout vhodnou péči. V lékařské genetice tato činnost musí zahrnovat také pomoc postiženému jedinci tak, aby porozuměl povaze a důsledkům geneticky podmíněného onemocnění a vyrovnal se s nimi. Je-li choroba dědičná, přistupuje další rozměr: potřeba informovat další členy rodiny o jejich genetickém riziku a možnostech, jak toto riziko mohou modifikovat. Jako je specifickým rysem genetické choroby její tendence vyskytovat se v rodině opakovaně, je specifickým rysem genetického poradenství nejen zaměřovat se na původního pacienta, ale také na členy jeho rodiny, a to současné i budoucí.
 
Leden 23. 1. 2013
Ing. Petr Jedlička, Ph.D. - Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.
Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D. - Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU Brno
Téma: Rádiové sledování netopýrů a systém BAARA
Doposud používaná ruční radiotelemetrie vyžadovala vysoké fyzické nasazení při permanentním sledování značeného jedince a výzkum byl tedy velmi personálně náročný. Nová technologie BAARA umožňuje pokrytí zájmové oblasti systémem stacionárních stanic, které provedou pravidelnou lokalizaci značeného jedince automaticky. Celé zařízení jsme v průběhu let 2009-2012 důkladně testovali na kaloni egyptském na Kypru, v Egyptě a jižním Turecku. Systém je však využitelný i pro daleko menší živočichy, drobné netopýry, pěvce ale i větší hmyz.