Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

petrov.gif

Facebook

Z médií

všechny příspěvky

Kalendář událostí

Dnes < 2022 >  < srpen > 
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        

Akademický bulletin

Akademický bulletin

Česká republika se 1. července 2022 ujala předsednictví Rady Evropské unie, na kterém se podílí také Akademie věd ČR. Mezi hlavní úkoly patří udržení jednoty v přístupu k válce na Ukrajině a k řešení energetické krize sedmadvacítky členských zemí. ...
Vědci z Akademie věd ČR odstartovali v letošním roce jedinečnou sérii přednášek v Domově pro seniory Chodov. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová seniorům přiblížila vědecký život, Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR zase téma světelného smogu a nedostatku tmy. ...
Akademie věd ČR se připojuje k prohlášení České konference rektorů a Učené společnosti, kterým odsuzují útok ruských raket na dvě univerzity v ukrajinském Mykolajivu v pátek 15. července. Chování vojsk Ruské federace považuje předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová za naprosto nepřijatelné.
Vědci z českých výzkumných a akademických institucí na straně jedné a jejich partneři z Massachusettského technologického institutu (MIT) na straně druhé. ...

Nadcházející přednášky

 

Červenec 20. 7. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Neviditelné nanočástice v mikrofluidice

Ing. Jana Křivánková, Ph.D., Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Nanotechnologie v současnosti stále více zasahují do výrobních procesů a do povědomí veřejnosti, ať už se jedná o materiály využitelné v medicíně, v kosmetice, v textilním průmyslu či v potravinářství. Není tajemstvím, že v oblasti nanotechnologií patří Česká republika k absolutní světové špičce a nanotechnologie se staly nedílnou součástí průmyslu 21. století. Přednáška provede posluchače světem nanočástic, ukážeme si, jak se dají zvýraznit částice a molekuly. Vysvětlíme si a formou krátkých experimentů ukážeme rozdíl mezi fluorescencí a fotonovou upkonverzí. V závěru přednášky si představíme nově se rozvíjející obor zvaný mikrofluidika a její využití v biochemických studiích.

 

Září 21. 9. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Nářeční výzkumy v minulosti a dnes

PhDr. Martina Ireinová, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Jak se získává nářeční materiál? Jak dialektologové postupují při práci v terénu a jak shromážděný materiál archivují a zpracovávají? Jak probíhaly výzkumy pro Český jazykový atlas a jak vypadají nářeční zkoumání dnes? – Na všechny tyto otázky dostanete odpověď v průběhu přednášky, uvidíte ukázky nářečních dotazníků archivovaných v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně, poslechnete si vybrané nářeční nahrávky a budete se moci podělit o své zkušenosti s nářečními rozdíly.

 

Říjen 19. 10. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Čeština v sousedství – jak si půjčujeme a vyměňujeme slova s jinými jazyky

Mgr. Stanislava Spinková, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Kupujete si celou štryclu chleba, nebo jen půlku? Zašpinil si váš potomek na hřišti gaťule? Vyhlížíte netrpělivě ve výlohách nové zboží, neboť si už potřebujete vyměnit svoje staré škrpále? Prodělali jste v dětství frízle? Podstoupili jste operaci a teď už nešilháte? Chutnají vám haluškybryndzou? Zapíjíte je kořalkou?

My Češi se spolu dorozumíváme česky, avšak ne vše, co nám při komunikaci vyjde z našich úst, je ryze českého původu. Nežijeme v izolaci, přicházíme do styky s cizinci a jejich kulturami. Kromě zboží, znalostí a informací si s nimi vyměňujeme i slovní zásobu; ale naše jazyky se navzájem ovlivňují i v jiných vrstvách jazyka, než je slovní zásoba. To platí i o nářečích.

Většina z nás přinejmenším tuší, že slova jako škola, kostel, klášter, biskup… nejsou slova domácího původu. Přišla k nám s křesťanstvím, pocházejí z latiny. Některé výrazy musely absolvovat delší cestu, než doputovaly k nám, třeba rybíz, kamaše nebo matrace se k nám dostaly z arabštiny. Nepřekvapí, že nejčastějším zprostředkovatelem slov odjinud byla němčina.

S německy mluvícími žijeme v těsném kontaktu po staletí, ať už šlo o sousedství našich států, nebo o kontakt uvnitř našeho území při a po kolonizaci, při níž Němci ve dvou velkých vlnách osidlovali pusté oblasti českých zemí. Nepřekvapí proto, že se čeština odedávna obohacovala výrazy právě německé provenience. Avšak půjčování nešlo pouze jedním směrem od Němců k Čechům. Nářeční výzkum prokázal, že v příhraničních oblastech ovlivnila v některých případech zase čeština němčinu. Navzájem si ovlivňujeme řeč i s našimi slovanskými sousedy.

Snad všichni vědí, že čeština obohatila celou řadu jazyků užívaných po světě o slovo robot, jež vytvořil spisovatel Karel Čapek. Poslali jsme do světa více takových slov; některá slova původem česká nebo slovanská se nám v pozměněné podobě vrátila do jazyka zpět. Mezi takové patří třeba pistole nebo gaťe.

 

Říjen 26. 10. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Naučné povídání o barabince, krampampuli, rosoličce a gořalence v nářečích českého jazyka

Mgr. Marta Šimečková, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Čeká vás putování po nářečích českého jazyka, tentokrát zaměřené na lidová pojmenování destilátů a likérů. Dozvíte se, co má společného šámovice s perlovou vodou, co to byla krampampula nebo kde se v češtině vzala tajemná rozoliška. Nahlédnete pod pokličku tzv. krycích názvů, z nichž můžeme jako drobnou ochutnávku nabídnout bulůvkuhafnugebuli či randu. Jazykovědný výklad bude místy obohacen zajímavostmi z historie palírenství v českých zemích a postavení alkoholu v běžném, každodenním životě zvláště venkovského lidu.

 

Uskutečněné přednášky

 

Červen 15. 6. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Na výšce záleží aneb proč měříme kvalitu ovzduší v extrémních výškách 250 m vysokého stožáru na Vysočině?

RNDr. Roman Prokeš, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Ovzduší patří k základním složkám životního prostředí, bez kterého se život na naší planetě neobejde. Vzduch, který dýcháme, může obsahovat koktejl nebezpečných látek ovlivňující zdraví člověka, ale i celé ekosystémy. Stejně tak může působit na přírodní procesy a změnu klimatu. Sledování kvality ovzduší v národním, evropském i celosvětovém měřítku je proto velmi důležité, a to i z pohledu možného transportu těchto škodlivin na velké vzdálenosti – tyto látky neznají hranice a jsou všudypřítomné.

Ochrana ovzduší, snižování úrovně znečištění a predikce budoucího vývoje klimatu není možná bez předchozího měření daných látek a meteorologických parametrů, které provádíme na Národní atmosférické observatoří Košetice na Vysočině. Pokud vás zajímá kvalita ovzduší, co všechno a jak měříme a proč je podstatné měřit v extrémních výškách, navštivte přednášku Oddělení atmosférických toků a dálkového transportu látek, Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, CzechGlobe.

 

Květen 25. 5. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Na velikosti záleží aneb malé částice v atmosféře

Mgr. Lenka Suchánková, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Tyto a podobné věty můžeme slyšet téměř se železnou pravidelností. Víte, co je způsobuje, co mají společného? Jediné slovo: AEROSOLY – malé částice v atmosféře. I když jsou hodně malé, jsou velmi důležité: ovlivňují zdraví a způsobují řadu důležitých přírodních jevů, dokonce i změnu klimatu nebo viditelnost na silnici! A to nemluvě o tom, že se zcela odlišují městské aerosoly od venkovských či mořských! Chcete se dozvědět více o jejich původu, rozdílech, složení, účincích, vlastnostech a o tom, jak je můžeme měřit?

 

Duben 20. 4. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Beseda o knize "Zahrádkářské osady aneb proč neztrácet půdu pod nohama" a aktuálních tématech zahrádkaření ve městech

Mgr. Barbora Duží, Ph.D. a vybraní spoluautoři, Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška s vybranými spoluautory knihy "Zahrádkářské osady aneb proč neztrácet půdu pod nohama" představí formou besedy možná překvapivé, ale to zajímavější téma současného výzkumu o zahrádkaření ve městech.

 

Březen 17. 3. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Tajemný val na Holedné a jiné geodiverzitní zajímavosti oblíbeného brněnského kopce

Mgr. František Kuda, PhD.; doc. RNDr. Karel Kirchner, CSc., Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška zavede posluchače do všem Brňanům známého prostoru obory Holedná, kde se bude věnovat nenápadným místům, která ovšem skrývají překvapivou historii. Hlavní pozornost bude věnována výzkumu tajemného terénní valu okolo samotného vrcholu Holedné a sousední kóty. Zmíněny budou i další terénní zajímavosti nebo objekty a vysvětleny pojmy jako geodiverzita či geoturismus.

 

Únor 16. 2. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Léčiva v životním prostředí

Mgr. Adéla Lamaczová, Ing. Petra Přibilová, Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Jak se léčiva nebo jejich přeměněné formy dostávají do životního prostředí, např. do vody? Jaká je jejich cesta od spolknutí do vody? Jak tyto látky analyzujeme a jak je můžeme odstranit? To vše se dozvíte v přednášce o léčivech v životním prostředí.

 

 

 

 

Přednášky v minulém roce

Prosinec 15. 12. 2021, vstup volný

Téma: Účel gombíků v živé kultuře Velké Moravy

Mgr. Šárka Krupičková, Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Velkomoravské gombíky, tedy kulovité plechové oděvní součásti nacházené jako součást hrobové výbavy především na elitních pohřebištích z 9. století, jsou předmětem živého zájmu archeologů již několik desetiletí. Tento zájem evokují na jedné straně díky svému mimořádně kvalitnímu umělecko-řemeslnému zpracování z drahých kovů, ale také svou kulturní výlučností a interpretační nejistotou, která je provází. Drtivá většina nálezů pochází z moravských pohřebišť a archeologie je jediným zdrojem informací o těchto artefaktech, které neznáme ani z písemných pramenů ani z dobové ikonografie. Nevíme tedy jednoznačně, odkud se gombíky na Velké Moravě vzaly, jak je jejich nositelé nazývali ani jakým způsobem je přesně používali. Dosavadní výsledky výzkumů charakterizovaly gombíky převážně jako artefakty představující svébytný projev hmotné kultury elit Velké Moravy, které mohly být užívány buď jako funkční spínadla nebo ozdobné závěsky. Lze ale tyto závěry zpřesnit? Jak se vyrovnat s nejednoznačnými exaktními doklady jejich praktické funkce? Jak vysvětlit fakt, že se statusové symboly nacházejí statisticky nejčastěji v hrobech malých děvčat? Mohly mít gombíky rovněž symbolický duchovní smysl? A říkají nám vůbec něco více o celé velkomoravské společnosti? Pokusím se odpovědět na tyto otázky s pomocí dat z více vědních oborů, zejména s využitím výsledků fyzické i kulturní antropologie a výrobně-materiálových analýz.

 

Listopad 24. 11. 2021, vstup volný

Téma: Velkomoravské elity z Mikulčic ve světle multidisciplinárního výzkumu

PhDr. Lumír Poláček, CSc., Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Slovanské hradiště v Mikulčicích a výsledky jeho dlouholetého archeologického výzkumu představují fenomén, který má zásadní význam pro poznání životního stylu a identity nejvyšších společenských vrstev Mojmírovské Moravy. Žádná jiná archeologická lokalita 9. století v severním okolí středního Dunaje neposkytuje takovou koncentraci dokladů moci, bohatství a křesťanské víry jako Mikulčice. Přednáška představí výsledky výzkumného projektu, na němž se podílely desítky odborníků z řad archeologů, historiků a antropologů a jehož hlavním výstupem je výpravná kniha Great Moravian Elites From Mikulčice.

 

Říjen 20. 10. 2021, vstup volný

Téma: Biologická uhlíková pumpa a její ovlivňování klimatickou změnou

Mgr. Marian Pavelka, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Globální změna je úzce spojována se zvýšeným uvolňováním skleníkových plynů do atmosféry, a to především díky dynamicky rostoucímu spalování fosilních paliv v dopravě a průmyslu, rozsáhlému odlesňování a změnám ve využití krajiny. Nárůst je nepochybně antropogenního původu a je zřejmé, že s růstem lidské populace a ekonomickým růstem bude vzestup pokračovat. Středem zájmu je především oxid uhličitý, který je významným skleníkovým plynem a zároveň je základním substrátem fotosyntetické asimilace.

 

Září 15. 9. 2021, vstup volný

Téma: Půda je živá – dýchá

Mgr. Eva Dařenová, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Dýchání půdy představuje významný zdroj oxidu uhličitého (CO2) uvolněného do atmosféry a je důležitou součástí koloběhu uhlíku přírodě. Co CO2 produkuje? K čemu je to dobré? A co negativního to může přinést?

 

Červenec 28. 7. 2021, vstup volný

Téma: Život v kapce vody

Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. – odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška představí svět drobných organismů, které žijí ve vodním prostředí a nemůžeme je ve většině případů spatřit pouhým okem, ale jen pod mikroskopem nebo binokulární lupou.

 

Červen 30. 6. 2021, vstup volný

Téma: Dekontaminace vody pomocí plazmatu

prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. – odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

S novou technologií pro dočišťování vody pomocí nízkoteplotního plazmatu přišli brněnští vědci z Botanického ústavu ve spolupráci s vědci ze strojní fakulty a Masarykovy university. Zařízení umí z vody odstranit zbytky chemikálií, například estrogeny a farmaka, pesticidy, ale také zbaví vodu bakterií, plísní, řas a virů. Podobná zařízení dosud existovala pouze v laboratorním měřítku, nový vynález má naopak potenciál zvládnout velké objemy vody a tedy i najít využití v praxi.

 

Květen 19. 5. 2021, vstup volný

Téma: Geodiverzita ve městě (Brno: 700 miliónů let pod našima nohama)

RNDr. Lucie Kubalíková, Ph.D., Ústav geoniky AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Geodiverzita (neživá příroda) zahrnuje jak horniny a tvary reliéfu, tak vodní prvky v krajině anebo půdy. Na první pohled bychom řekli, že se s ní setkáváme zejména v přírodních oblastech, avšak ve městě ji najdeme také. Kde? Skoro všude. Neživá příroda v urbánním prostoru může mít mnoho podob – ať už jde o skalní výchozy, staré lomy anebo třeba stavební kámen využitý pro kulturní památky. Geodiverzita ovlivňovala a dosud ovlivňuje samotný rozvoj měst a s ním související využívání přírodních zdrojů, nemalý význam má i z hlediska ekologického, historického nebo kulturního. Na příkladech českých měst a zejména Brna, které má dlouhou, pestrou a občas i dobrodružnou geologickou minulost, vám ukážeme, že neživá příroda není jen "kámen", ale že má pro lidskou společnost nezastupitelnou úlohu.

 

Duben 21. 4. 2021, vstup volný

Téma: Starobylé krajiny Moravy – jak je hledat, hodnotit a využívat

prof. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc., Ústav geoniky AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Krajina historické Moravy prodělává neustálé změny, často přímo před našima očima. Některým místům se změny alespoň prozatím vyhnuly. Lze nostalgicky vzpomínat na barevné pruhy polností, tak oblíbených malíři minulých dvou století. Efektivní hospodaření však po celé Evropě malá středověká políčka tlačí do pozadí. Nepatříme mezi státy, které malebnost starých krajin podporují a udržují. Přesto se na Moravě najdou velké i malé plochy, kde se starobylá dělba půdy uchovala a udržuje si vzhled, jehož počátek sahá nejméně do pobělohorského období. Liší se od regionu k regionu. Jinak je tomu na Brněnsku, jinak na Slovácku, Valašsku, Hané, Jeseníkách či Horácku. Tam všude dýchne na člověka závan starých časů podobně jako na starých hradech a zámcích, muzeích či opuštěných továrnách. Veřejnost však téměř neví, kde takové zbytky starých moravských kulturních krajin jsou. Příležitostí k takovému poznání je právě tato přednáška.

 

Březen 17. 3. 2021, vstup volný

Téma: Válka genů – konflikt jako hybná síla evoluce

prof. RNDr. Miloš Macholán, CSc., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Odkaz pro připojení k přednášce: https://cesnet.zoom.us/j/95111396905

Konflikt můžeme pozorovat všude okolo nás. Někde nás to nepřekvapí – je kupříkladu zřejmé, že predátor a jeho kořist nebo parazit a jeho hostitel se nachází v zásadně protichůdné pozici a mají tudíž naprosto odlišné zájmy. V jiných případech to ovšem tak evidentní není. Třeba takový vztah mezi samcem a samicí by minimálně v době rozmnožování měl být v podstatě harmonický, vždyť jim přece jde o „společnou věc“. Opak je pravdou – jejich zájmy rozhodně společné nejsou. Nejen to: přestože většina z nás celkem důvěrně zná konflikty mezi sourozenci (ať už v roli jednoho z oněch sourozenců, nebo v pozici trpících rodičů), málokdo si připustí, že „válka“ zuří dokonce i mezi matkou a jejím potomkem (placenta by mohla vyprávět!). Všechny tyto konfliktní vztahy vedou k neustálému soupeření strategií a protistrategií, tedy k něčemu, čemu se odborně říká závody ve zbrojení. Evoluční biologie zná i podobný termín odkazující na Carrollovu Alenku v říši divů – princip Červené královny. Tato přednáška si klade za cíl ukázat, že stejně nekompromisní boje se odehrávají i hluboko v nás, nejen mezi našimi buňkami, ale i uvnitř našeho vlastního genomu.

 

Únor 24. 2. 2021, 17:00 hodin, přednáška proběhne on-line

Téma: Neviditelný svět kolem nás – Nanočástice a jejich vliv na organismus

doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Odkaz pro připojení k přednášce: https://cesnet.zoom.us/j/96431305928

Nanočástice mají velký potenciál využití v mnoha odvětvích lidské činnosti, nicméně objevují se i důkazy, které varují před jejich možným toxickým vlivem na živé organismy. I přes tato varování ale koncentrace nanočástic v životním prostředí neustále roste. Kromě nanočástic, které jsou syntetizovány za účelem různých průmyslových nebo biomedicínských aplikací, jsou do životního prostředí ve vysokých koncentracích uvolňovány nanočástice vznikající jako nežádoucí produkty četných průmyslových procesů. Tyto nanočástice se významně podílejí na znečištění ovzduší a představují tak potenciální riziko pro živé organismy. Co způsobují nanočástice těžkých kovů uvnitř nás? A jak na to naše buňky reagují? Máme šanci se jim ubránit?

 

Archiv přednášek