Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

petrov.gif

Facebook

Akademický bulletin

Akademický bulletin

Aktuality AV ČR

Co vznikne spojením jaderné fyziky, urychlovače částic a radionuklidů? Účinná radiofarmaka se zaměřením na léčbu onkologických onemocnění! Aktinium-225 (225Ac), které má vysoký potenciál pro léčbu malých nádorů a metastáz, by se mohlo v budoucnu vyrábět podle technologie vyvinuté českými vědci. ...
Frustrované magnety, kovové materiály vhodné k léčbě zlomenin, korupce ve státní správě, historie kůrovcových kalamit nebo klimatické právo. To je jen malý výčet oblastí, kterým se věnují nadaní mladí výzkumníci a výzkumnice z pracovišť Akademie věd ČR, kteří ve čtvrtek 13. ...
Novými nositelkami prestižního ocenění L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě se v 18. ročníku talentového programu staly Kateřina Kopalová z Botanického ústavu AV ČR, Monika Kučeráková z Fyzikálního ústavu AV ČR a Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR. ...
Záchrana kriticky ohroženého tvora, hradní expozice středověkých oltářů nebo rozvoj kosmických misí. To jsou příklady výsledků, které přináší spolupráce pracovišť Akademie věd ČR s kraji a mikroregiony České republiky. Některé z nich představili vědci a vědkyně 5. ...

Nadcházející přednášky

 

 

Květen 17. 5. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Výzkum kovových materiálů pro extrémní podmínky

prof. RNDr. Ludvík Kunz, CSc., dr. h. c., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Potřeba stále kvalitnějších kovových materiálů je prastará. Lidé zpracovávají kovy již od doby bronzové (3300 př. n. l.). Před 3 tisíci lety ji vystřídala doba železná. Lidé ale chtěli stále lepší a pevnější materiály. Teprve v polovině 19. století se podařilo vyrobit první ocel, což vyvolalo průmyslovou revoluci. Následovala lavina vývoje nejrůznějších slitin. Dnes jsme v situaci, kdy se usilovně snažíme vymyslet a vyrobit kovové materiály, které by odolaly extrémním podmínkám. To je úkol velmi náročný, protože se blížíme fyzikálním možnostem materiálů. V přednášce bude řeč o výzkumu kovových materiálů, které potřebuje moderní strojírenství. Obsahem budou zajímavosti z vývoje pevnostních vlastností slitin, které se používají pro vysokoteplotní aplikace (energetika, letectví), pro implantáty do lidského těla i pro stavbu geometricky velmi komplikovaných součástek (3D tisk).

 

Červen 21. 6. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Co neubrzdíš, neukecáš – co ubrzdíš, nadýcháš

Ing. Eva Švábenská, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Frikční materiály jsou kompozitní materiály používané jako brzdové obložení dopravních prostředků. Mají stejné složení brzdové destičky vašeho auta, supersportu nebo letadla? Co vše v nich najdeme? Slouží nám a pomáhají v nebezpečí, ale jejich používání přináší i rizika pro naše zdraví a životní prostředí. Na přednášce se dozvíte, jak se vyvíjely brzdné systémy od kočáru až po Formuli 1, vývoj materiálů i to, co nás čeká v blízké budoucnosti.

 

Červenec 19. 7. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Propast Macocha: 300 let historie od prvního sestupu na dno po objevy jeskyní a propastí skrytých za jejími stěnami

Mgr. František Kuda, Ph.D., Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Mgr. Vít Baldík, Česká geologická služba, Brno

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

V roce 1723 uskutečnil mnich Lazar Schoppera první zdokumentovaný sestup na dno Macochy, nejznámější a největší propasti svého druhu u nás i ve střední Evropě. Co o tomto skvostu Moravského krasu po 300 letech víme, a co ještě skrývá? Připomeňme si společně známé i překvapivé střípky historie a současných poznatků o Macoše.

 

Srpen 16. 8. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Říčka Punkva: 100 let hydrologického měření a další zajímavosti o vodách Moravského krasu

Mgr. František Kuda, Ph.D., Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Mgr. Stanislav Lejska, Český hydrometeorologický ústav, Brno

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Karel Absolon, nesmazatelná persóna předválečné vědy a badatelství v Moravském krasu, nechal v roce 1923 vybudovat limnigrafickou stanici Skalní Mlýn, aby poznal odtokové poměry říčky Punkvy. Podařilo se jeho záměr naplnit? Přijďte za námi oslavit 100 leté výročí nepřetržitého hydrologického pozorování Punkvy, porovnat si na jejím toku současné sucho s minulostí, nebo se přiblížit k určení jejího pramene v hlubinách nejdelšího jeskynního systému.

 

Září 20. 9. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Proč zrovna ona? Betty MacDonaldová jako český čtenářský fenomén

prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Betty MacDonaldová (1907–1958) a její dlouholetá popularita u českých čtenářů (hlavně však čtenářek). Osudy a dílo této americké autorky, včetně těch domácích. Proč zrovna tato americká spisovatelka? Odkud se její popularita vzala? Jak o ní smýšlejí samy české čtenářky? Je něco „typicky českého“, co tuto popularitu udržuje při životě?

 

Říjen 18. 10. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Expresionistické drama z českých zemí – dva jazyky, jedna poetika a nová religiozita.

Aleš Merenus, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška představí antologii Expresionistické drama z českých zemí (2020), v níž jsou přetištěny dnes již většinou pozapomenuté divadelní hry, které byly českými či v českých zemích působícími německými dramatiky napsány v duchu expresionistické poetiky. V antologii jsou tak znovu uveřejněny téměř sto let nevydané divadelní hry českých autorů (Bartoš, Blatný, Dvořák, Klíma, Šrámek, Vlček, Wolker), k nimž jsou v knize přidruženy nové překlady textů německých expresionistických dramatiků (Brod, Kafka, Kornfeld, Rochowanski, Werfel), které vznikly na českém území. Přednáška pak popíše základní charakteristické rysy poetiky česky i německy psaného expresionistického dramatu a na několika příkladech ukáže, jak se původně křesťanské náboženské motivy a symboly v těchto hrách transformovaly v symboly nové estetické religiozity a sociální revoluce.

 

Listopad 15. 11. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Stabilní izotopy v rostlinách poodhalují historii klimatu naší Země.

doc. Mgr. Otmar Urban, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Živé organismy tvoří čtyři základní prvky – uhlík, kyslík, vodík a dusík. Jejich atomy, které obsahují různý počet neutronů, nazýváme izotopy. Stabilní izotopy (izotopy nepodléhající radioaktivnímu rozpadu) jsou využívány v celé řadě vědních oborů i v ryze technických aplikacích. Za optimálních podmínek upřednostňují rostliny pro svůj růst lehký izotop uhlíku (12C). Za podmínek vysoké teploty či sucha ale nepohrdnou ani uhlíkem těžkým (13C). Klima tak zanechává v rostlinách svůj „izotopový otisk“. Díky tomuto otisku uloženému v letokruzích stromů můžeme cestovat v čase a zjistit, jaké bylo klima na naší planetě v minulosti.

 

Prosinec 20. 12. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Potenciální dopady změny klimatu v zemědělství a možnosti jejich zmírnění

Ing. Karel Klem, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Zemědělství představuje jednu z nejohroženějších oblastí lidské činnosti z pohledu dopadů klimatické změny. Značné problémy již dnes způsobují četnější a intenzivnější periody sucha a vysokých teplot. Tyto projevy klimatické změny budou dále zesilovat a postupně se k nim budou přidávat i nepřímé vlivy jako je například šíření nových škůdců, chorob či plevelů nebo zrychlující se degradace půdy. Zemědělství má ale současně značný potenciál adaptace k podmínkám budoucího klimatu, a dokonce i zmírňování příčin prostřednictvím zachycení části uhlíku z atmosféry a jeho dlouhodobého uložení v půdě. To ovšem vyžaduje začít s proměnou zemědělství okamžitě a nalézt odpovědi na řadu otázek jako jsou: Jaký bude mít dopad klimatická změna na kvalitu potravin? Dokážeme čelit klimatické změně šlechtěním nových odrůd, nebo bude nutná změna skladby zemědělských plodin, či dokonce bude nezbytná úplná změna zemědělského hospodaření v krajině? Jakou úlohu hraje v adaptaci a zmírnění klimatické změny půda a život v ní? Proč je biodiverzita tak zásadní pro adaptaci v zemědělství? Na řadu otázek známe pouze částečnou odpověď, ale hledání odpovědi nám pomůže lépe naše zemědělství na očekávané změny připravit.

 

 

Uskutečněné přednášky

 

Duben 19. 4. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Politický vtip v premenách doby

Mgr. Eva Šipöczová, Ph.D., Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Napätie medzi tými, ktorí vládnu, a tými, ktorí poslúchajú, sprevádza ľudstvo od nepamäti. Politický vtip predstavuje jednu z možností vyjadriť nespokojnosť zdola, kritizovať, glosovať, parodovať, zosmiešňovať, bagatelizovať, poučovať vládnucu moc, ale aj uvoľniť nahromadené emócie. Prednáška je venovaná politickému vtipu ako subžánru „ľudovej“ slovesnosti, jeho miestu v spoločnosti, jeho premenám a stabilným prvkom.

 

Březen 15. 3. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Kramářské písně v ústní tradici Moravy a Slezska

PhDr. Věra Frolcová, CSc., prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D., doc. PhDr. Hana Bočková, Dr., PhDr. Markéta Holubová Ph.D., PhDr. Tomáš Slavický, Ph.D., Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška představí mezioborové zpracování jedinečných hudebních a literárních dokladů tradice českých kramářských písní, a to pohledem etnologie, etnomuzikologie, hymnologie, jazykovědy a literární historie. Písně pocházejí z rukopisných dokumentačních sbírek brněnského pracoviště Etnologického ústavu Akademie věd ČR a zazní také jejich současné hudební provedení.

 

Březen 1. 3. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka

doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., Biofyzikální ústav AV ČR

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Co je to život, jak a kde vznikl? Jak probíhala evoluce života? Co nám může prozradit náš genom? Na tyto a podobné otázky se pokusí zodpovědět přednáška brněnského genetika Eduarda Kejnovského. Genetika a zejména molekulární genetika a genomika jsou nejdynamičtěji se rozvíjejícími vědními obory současnosti, je jim věnována značná část vědeckých publikací, byla za ně udělena řada Nobelových cen. Přednáška se bude zabývat možnými scénáři počátků života na Zemi a bude popsán příběh evoluce genetické informace od prvních replikujících se molekul na bázi RNA přes vznik genetického kódu, vznik molekul DNA, až po první buňky a následný vývoj bakterií, živočichů i rostlin. Bude zmíněna i možnost panspermie, tedy mimozemského původu života nebo jeho zárodků. Jak vypadá DNA a kde se nachází? Přednášející se bude zabývat evolucí živých tvorů a zamyslí se nad tím, zda probíhala plynule nebo ve skocích. Položíme si otázku, zda se máme bát geneticky modifikovaných organizmů (GMO) a co je to horizontální genový přenos. Na počátku 21. století byl přečten lidský genom, což skýtá nedozírné možnosti v medicíně i farmacii, ale rovněž nastoluje řadu etických a právních otázek. Bude porovnán náš lidský genom s genomem šimpanze, neandertálce a dalších našich žijících i vyhynulých příbuzných. Genom člověka byl přečten a je zde doba, kdy si může přečíst genom osobní. Pokusíme se odpovědět na otázky – co nám nové možnosti genomiky přinesou? Jsme na ně připraveni či dokonce nepředstavuje hrozbu? Je otázkou, zda osobní genom otevírá cestu k personalizované medicíně, zda budou podle naší genetické informace vyvíjeny léky na míru či míchán genetický koktejl dětí na zakázku. Vždyť umíme genomy nejen číst, ale začínáme je i psát. Odhalí nám DNA, co dělá člověka člověkem?

 

Únor 15. 2. 2023, 17:00 hodin , vstup volný

Téma: Microgreens aneb Jarní očista těla podle aktuálních poznatků vědy

prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Co jsou microgreens neboli mikrobylinky? Proč jsou zdravé? Víte kolik vitamínů a antioxidantů obsahují? Jak je pěstovat i během zimních měsíců tak, aby obsahovaly co nejvíce živin? To vše a mnoho dalších zajímavostí se dozvíte na přednášce.

 

 

Přednášky v minulém roce

Prosinec 14. 12. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Zatopená historie. Průzkum hradiska Kramolín po 45 letech

Mgr. Jaroslav Bartík, Ph.D.,Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Archeologický ústav AV ČR v Brně se již více než dekádu věnuje záchranné archeologii v prostoru soustavy vodních nádrží, ze kterých sestává Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice. Kromě klíčové lokality Mohelno – Plevovce jsou na březích nádrží zkoumány i další paleolitické, mezolitické a pravěké lokality periodicky poškozované vodní erozí. Mezi jednu z nejvýznamnějších patří zatopené kramolínské hradisko. V roce 2021 zde byla provedena fotografická dokumentace dochovaných úseků hradiska a realizován intenzivní povrchový sběr a detektorový průzkum s podporou GPS, kdy bylo snahou zaznamenat přesnou polohu nálezu co největšího množství artefaktů. V průběhu dvou prospekčních expedic se podařilo prokázat, že na hradisku zůstávají dochované rezidua černě zbarvené kulturní vrstvy, které postupně rozplavuje vodní eroze a vynáší na povrch velké množství archeologických nálezů z různých fází pravěku a raného středověku. Nově se podařilo získat více jak 1 300 nálezů. Průzkumy v roce 2021 prokázaly, že archeologický potenciál kramolínského hradiska dosud nebyl zdaleka vyčerpán.

 

Prosinec 7. 12. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Historie skrytá ve slovech

Mgr. Marta Šimečková, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Archiv zvukových záznamů nářečních promluv, který je uložen v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, je největší sbírkou svého druhu v České republice. Jeho jádro tvoří nahrávky z 60. a 70. let minulého století, pořizované soustavně při terénních výzkumech pro Český jazykový atlas. Nahrávky jsou unikátní nejen po stránce jazykové, ale i obsahové. Řada z nich se dotýká mj. významných dějinných okamžiků (světových válek, invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa aj.), na něž je vzpomínáno perspektivou prostých lidí, jejichž životy byly těmito krizovými situacemi různou měrou zasaženy. V přednášce bude tato část zvukového fondu představena jednak z hlediska jazyka, jejž nahrávky prezentují, jednak jako možný pramen pro bádání historická, etnologická či antropologická. Bude rovněž předveden nově vytvořený, veřejně přístupný zvukový archiv veslovech.cz, jenž je jedním z výstupů projektu Odraz krize ve vyprávění nejstarší generace, podpořeného výzkumným programem Strategie AV21 Akademie věd.

 

Listopad 16. 11. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Zatopená historie. Odkrývání tábořišť lovců z poslední doby ledové

Ing. Petr Škrdla, Ph.D., DSc., Archeologický ústav Brno AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Lokalita Mohelno – Plevovce je situována v bývalém meandru řeky Jihlavy u Mohelna, který je od 70. let minulého století zatopen vodami Vodního díla Mohelno. Výzkum lokality dosud odhalil pozůstatky osady tvořené pěti obydlími z doby před 23 tisíci lety. Z těchto obydlí se dochovaly pouze kameny dlážděné podlahy o průměru 3-4 m, na nichž se nacházely kamenné nástroje, barviva, zbytky lovené zvěře a uhlíky po spáleném dřevu. Dosud neznámého stáří je odlišný typ obydlí nesouvisle vymezený většími kameny na svém obvodu a uvnitř vysypaný štěrkopískem z nedaleké říční terasy.

Nálezy kamenných nástrojů z Mohelna – Plevovců dokládají na jedné straně vysokou mobilitu tehdejších populací (suroviny z jižního Polska, východního Slovenska či od dnešního Balatonu), ale na druhé straně i dobrou adaptaci na lokální zdroje (křišťál, křemen, křemičité zvětraliny hadce). Doloženy byly taktéž specifické technologie, které mají analogie až v oblasti severně Černého moře.

 

Říjen 26. 10. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Naučné povídání o barabince, krampampuli, rosoličce a gořalence v nářečích českého jazyka

Mgr. Marta Šimečková, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Čeká vás putování po nářečích českého jazyka, tentokrát zaměřené na lidová pojmenování destilátů a likérů. Dozvíte se, co má společného šámovice s perlovou vodou, co to byla krampampula nebo kde se v češtině vzala tajemná rozoliška. Nahlédnete pod pokličku tzv. krycích názvů, z nichž můžeme jako drobnou ochutnávku nabídnout bulůvkuhafnugebuli či randu. Jazykovědný výklad bude místy obohacen zajímavostmi z historie palírenství v českých zemích a postavení alkoholu v běžném, každodenním životě zvláště venkovského lidu.

 

Říjen 19. 10. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Čeština v sousedství – jak si půjčujeme a vyměňujeme slova s jinými jazyky

Mgr. Stanislava Spinková, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Kupujete si celou štryclu chleba, nebo jen půlku? Zašpinil si váš potomek na hřišti gaťule? Vyhlížíte netrpělivě ve výlohách nové zboží, neboť si už potřebujete vyměnit svoje staré škrpále? Prodělali jste v dětství frízle? Podstoupili jste operaci a teď už nešilháte? Chutnají vám haluškybryndzou? Zapíjíte je kořalkou?

My Češi se spolu dorozumíváme česky, avšak ne vše, co nám při komunikaci vyjde z našich úst, je ryze českého původu. Nežijeme v izolaci, přicházíme do styky s cizinci a jejich kulturami. Kromě zboží, znalostí a informací si s nimi vyměňujeme i slovní zásobu; ale naše jazyky se navzájem ovlivňují i v jiných vrstvách jazyka, než je slovní zásoba. To platí i o nářečích.

Většina z nás přinejmenším tuší, že slova jako škola, kostel, klášter, biskup… nejsou slova domácího původu. Přišla k nám s křesťanstvím, pocházejí z latiny. Některé výrazy musely absolvovat delší cestu, než doputovaly k nám, třeba rybíz, kamaše nebo matrace se k nám dostaly z arabštiny. Nepřekvapí, že nejčastějším zprostředkovatelem slov odjinud byla němčina.

S německy mluvícími žijeme v těsném kontaktu po staletí, ať už šlo o sousedství našich států, nebo o kontakt uvnitř našeho území při a po kolonizaci, při níž Němci ve dvou velkých vlnách osidlovali pusté oblasti českých zemí. Nepřekvapí proto, že se čeština odedávna obohacovala výrazy právě německé provenience. Avšak půjčování nešlo pouze jedním směrem od Němců k Čechům. Nářeční výzkum prokázal, že v příhraničních oblastech ovlivnila v některých případech zase čeština němčinu. Navzájem si ovlivňujeme řeč i s našimi slovanskými sousedy.

Snad všichni vědí, že čeština obohatila celou řadu jazyků užívaných po světě o slovo robot, jež vytvořil spisovatel Karel Čapek. Poslali jsme do světa více takových slov; některá slova původem česká nebo slovanská se nám v pozměněné podobě vrátila do jazyka zpět. Mezi takové patří třeba pistole nebo gaťe.

 

Září 21. 9. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Nářeční výzkumy v minulosti a dnes

PhDr. Martina Ireinová, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Jak se získává nářeční materiál? Jak dialektologové postupují při práci v terénu a jak shromážděný materiál archivují a zpracovávají? Jak probíhaly výzkumy pro Český jazykový atlas a jak vypadají nářeční zkoumání dnes? – Na všechny tyto otázky dostanete odpověď v průběhu přednášky, uvidíte ukázky nářečních dotazníků archivovaných v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně, poslechnete si vybrané nářeční nahrávky a budete se moci podělit o své zkušenosti s nářečními rozdíly.

 

Červenec 20. 7. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Neviditelné nanočástice v mikrofluidice

Ing. Jana Křivánková, Ph.D., Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Nanotechnologie v současnosti stále více zasahují do výrobních procesů a do povědomí veřejnosti, ať už se jedná o materiály využitelné v medicíně, v kosmetice, v textilním průmyslu či v potravinářství. Není tajemstvím, že v oblasti nanotechnologií patří Česká republika k absolutní světové špičce a nanotechnologie se staly nedílnou součástí průmyslu 21. století. Přednáška provede posluchače světem nanočástic, ukážeme si, jak se dají zvýraznit částice a molekuly. Vysvětlíme si a formou krátkých experimentů ukážeme rozdíl mezi fluorescencí a fotonovou upkonverzí. V závěru přednášky si představíme nově se rozvíjející obor zvaný mikrofluidika a její využití v biochemických studiích.

 

Červen 15. 6. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Na výšce záleží aneb proč měříme kvalitu ovzduší v extrémních výškách 250 m vysokého stožáru na Vysočině?

RNDr. Roman Prokeš, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Ovzduší patří k základním složkám životního prostředí, bez kterého se život na naší planetě neobejde. Vzduch, který dýcháme, může obsahovat koktejl nebezpečných látek ovlivňující zdraví člověka, ale i celé ekosystémy. Stejně tak může působit na přírodní procesy a změnu klimatu. Sledování kvality ovzduší v národním, evropském i celosvětovém měřítku je proto velmi důležité, a to i z pohledu možného transportu těchto škodlivin na velké vzdálenosti – tyto látky neznají hranice a jsou všudypřítomné.

Ochrana ovzduší, snižování úrovně znečištění a predikce budoucího vývoje klimatu není možná bez předchozího měření daných látek a meteorologických parametrů, které provádíme na Národní atmosférické observatoří Košetice na Vysočině. Pokud vás zajímá kvalita ovzduší, co všechno a jak měříme a proč je podstatné měřit v extrémních výškách, navštivte přednášku Oddělení atmosférických toků a dálkového transportu látek, Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, CzechGlobe.

 

Květen 25. 5. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Na velikosti záleží aneb malé částice v atmosféře

Mgr. Lenka Suchánková, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Tyto a podobné věty můžeme slyšet téměř se železnou pravidelností. Víte, co je způsobuje, co mají společného? Jediné slovo: AEROSOLY – malé částice v atmosféře. I když jsou hodně malé, jsou velmi důležité: ovlivňují zdraví a způsobují řadu důležitých přírodních jevů, dokonce i změnu klimatu nebo viditelnost na silnici! A to nemluvě o tom, že se zcela odlišují městské aerosoly od venkovských či mořských! Chcete se dozvědět více o jejich původu, rozdílech, složení, účincích, vlastnostech a o tom, jak je můžeme měřit?

 

Duben 20. 4. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Beseda o knize "Zahrádkářské osady aneb proč neztrácet půdu pod nohama" a aktuálních tématech zahrádkaření ve městech

Mgr. Barbora Duží, Ph.D. a vybraní spoluautoři, Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška s vybranými spoluautory knihy "Zahrádkářské osady aneb proč neztrácet půdu pod nohama" představí formou besedy možná překvapivé, ale to zajímavější téma současného výzkumu o zahrádkaření ve městech.

 

Březen 17. 3. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Tajemný val na Holedné a jiné geodiverzitní zajímavosti oblíbeného brněnského kopce

Mgr. František Kuda, PhD.; doc. RNDr. Karel Kirchner, CSc., Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Přednáška zavede posluchače do všem Brňanům známého prostoru obory Holedná, kde se bude věnovat nenápadným místům, která ovšem skrývají překvapivou historii. Hlavní pozornost bude věnována výzkumu tajemného terénní valu okolo samotného vrcholu Holedné a sousední kóty. Zmíněny budou i další terénní zajímavosti nebo objekty a vysvětleny pojmy jako geodiverzita či geoturismus.

 

Únor 16. 2. 2022, 17:00 hodin, vstup volný

Téma: Léčiva v životním prostředí

Mgr. Adéla Lamaczová, Ing. Petra Přibilová, Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Jak se léčiva nebo jejich přeměněné formy dostávají do životního prostředí, např. do vody? Jaká je jejich cesta od spolknutí do vody? Jak tyto látky analyzujeme a jak je můžeme odstranit? To vše se dozvíte v přednášce o léčivech v životním prostředí.

 

Archiv přednášek